Říká se, že člověk zmoudří a porozumí sám sobě teprve k stáru – jinými slovy, že v pozdějším věku najde sám sebe. Co si má ale hlavní hrdina počít ve chvíli, kdy sám sebe najde doslova?
Nela si hodlá výcvikový kurz se svými spolužáky hlavně pořádně užít. Ani ve snu by ji nenapadlo, že právě tady potká svou první velkou lásku. Zamilovaná a šťastná vplouvá do nového školního roku, jenomže všichni její nadšení z přítele nesdílí.
Počátkem 70. let viděla britská veřejnost ve čtveřici mládenců z průmyslového Wolverhamptonu
nástupce nedávno rozpadlých Beatles. Byli čtyři jako oni, hráli na stejné nástroje jako oni, vzbuzovali
davové šílenství jako oni.
Strašidelný sen, nám někdy dokáže pořádně zamotat hlavu. A co teprve, když se vám zdá stále ten stejný sen s nádechem tajemna. Přesně tenhle problém má dvaatřicetiletá Karolína, které se zdá častokrát o staré stařeně.
Erotika a sentimentální představy versus komická realita. Kniha pro ženy i muže, plná lásky, portského vína a domácích spotřebičů (to pro ženy) a milenek, sexu a závrtných šroubů (to pro ty muže).
Málokdo dokáže představovat tak dokonalé bezcharakterní zlé postavy nebo naopak terče parodie a posměchu jako nacisté. Právě proto jsme dali nacisty na hraní těm nejlepším spisovatelům a spisovatelkám domácí fantastiky napříč generacemi.
Píše se rok 1261. Přemysl II. Otakar podpoří v boji o trůn římského krále proti Alfonsi Kastilskému jeho konkurenta Richarda Cornwalského a za to má slíben majestát. Jenže v diplomacii není nic takové, jak by se mohlo na první pohled zdát...
Beletristický text s nadhledem líčí příběh rodiny
velkokapitalisty. Rodinu popisuje po kapitalistově
odchodu. Podobu jeho ženy Poldi si někteří občané
Kladna ještě uchovávají v paměti.
Prvotina Marie Benetkové je zároveň milostným příběhem i kronikou undergroundu. Ona je zběhlá pekařka a on zahradní architekt a muzikant. Olgu i Vilíka spojuje láska k přírodě, touha po svobodě a oba to jsou povahou solitéři.
Čtenáři se v románu Viktorie Hanišové skýtá až bolestně obyčejný pohled do od samého počátku narušeného vztahu matky a dcery, pochroumaného maloměšťáckou ustaraností jedné a nemožností vymanit se z klece stereotypů druhé.
Čtení o Bohumilu Hrabalovi přináší kritickou reflexi autorova díla, která je reprezentována hlavně pracemi, jež se věnují obecnějším problémům literární poetiky.