Po zhroucení třetí říše existovalo poslední místo,
které slibovalo bezpečí: rodina. Platila za jedinou
hodnotu, která bez větší úhony přetrvala nacismus.
Jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století.
Kniha Miroslava Sígla Co víme o smrti? je vlastně knihou o životě. Je studií o významu smrti pro různé kultury a o zvycích a tradicích, které měli naši předci, a které máme dnes my.
Publikace navazuje na první díl vydaný v roce 2016. Kromě pohlednic starého města, které nebyly v prvním díle, je tato druhá procházka po městě ležícím bezprostředně nad soutokem Labe s Vltavou zaměřena zejména na mělnická předměstí.
Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Mezi toponymy, jmény objektů na zemském povrchu, které bývají kartograficky fixovány v mapách, tvoří specifickou kategorii ta, jež se vytvářela na základě osobních jmen.