Nejprodávanější Kniha - březen 2024
historické prameny a historiografie

Výbor z kronik doby Karla IV.

Monografie vůbec poprvé edičně zpřístupňuje dlouholetou korespondenci Anny Kateřiny Swéerts-Špork s řeholnicemi kláštera v tyrolském Sonnenburgu. Kniha tak představuje určitou bilanci a výrazný posun ve (swéerts-)šporkovském bádání.

Českému čtenáři se dostává do rukou překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice. Čtvrtý nástupce svatého Dominika (generální magistr řádu) sepsal pro bratry příručku, jak kázat (a především jak nekázat).

Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa.

Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.

„Nestřílejte, tady jsme my, osmnáctý!“

Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena.

Stati a rozšířené příspěvky z 31. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy, uspořádané ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., a Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v roce 2012.

Zásadní pramen k dějinám Evropy kolem roku 1000 i k chiliastickým představám středověké společnosti, která milénium spojovala s koncem světa.

Vincenciův letopis a Milevský letopis, který obsahuje letopis Jarlochův a Kroniku tzv. Ansberta o historii třetí křížové výpravě císaře Fridricha, patří mezi nejvýznamnější prameny k českým dějinám 12. století.

Monografické zpracování F. Čajky je věnováno církevněslovanské legendě o svaté Anastázii, původně staroslověnskému překladu latinské předlohy, která je zachována v rukopisech ze 14.–18. století ruské a srbské provenience.