Projektový management je charakteristický systematickým a integrálním řízením procesu vývoje od vzniku tvůrčího nápadu po realizaci konkrétního produktu či řešení. Tato publikace se soustředí na řízení eventových projektů.
Rozsáhlá monografie představuje komplexně dílo světově proslulého českého fotografa Jana Saudka. Základem je chronologický sled tvorby. Uvádí ji text Daniely Mrázkové, doplňují výběrové soupisy výstav, publikací a biografická data.
Scenáristova cesta je „klasický“ praktický manuál k vyprávění příběhu pro scenáristy, spisovatele a prostě každého, kdo potřebuje vybudovat nebo napsat soudržný a gradovaný příběh.
Kniha zachycuje jedinečné setkání Theodora a Jana Pištěka, otce a syna, dvou vynikajících malířů, kteří se představili v roce 2022 na přehlídce Dva světy v pražské Galerii Villa Pellé.
Katalog vyšel ke stejnojmenné výstavě Dům a socha jednaosmdesátileté sochařky Barbory Blahutové, jejíž tvorba není v Česku příliš známá, neboť od 70. let žila v Německu a Itálii.
Nová kniha z nakladatelství KANT představuje výběr z aktuálního malířského díla Jiřího Šiguta, v němž se autor vyrovnává se zkušeností digitálního (číselného) přepisu vizuální informace.
The first presentation in book form of Josef Lada (1887-1957) as a major exponent of Central European art of the 20th century, and consequently also a master of world painting.
Studie autorů Thomase Keenana a Eyala Weizmana popisuje, jak identifikace Mengeleho ostatků otevřela cestu k vyšetřování válečných zločinů, které není založeno na svědectví a paměti, ale na forenzním přístupu.
Vzpomínky malířky a ilustrátorky Aleny Ladové na jejího otce Josefa Ladu, jedinečného malíře a ilustrátora, vychází v novém vydání po více než šestnácti letech.
Rukověť urbanismu volně navazuje na předchozí knihu Jana Jehlíka Obec a sídlo, o krajině, urbanismu a architektuře, souboru textů s různou formou a různými tématy.
Úchvatné rodinné domy architektů Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře můžete nyní poznat zcela jinak. Jejich autoři vás vezmou na nevšední průzkum svých dosud nerealizovaných staveb.
Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu.
Malířka, grafička a ilustrátorka Alžběta Skálová (1982) je převážně vnímána jako ilustrátorka. Základem a hlavním zdrojem její práce je však volná tvorba, rozbíhající se mnoha směry.