Hraběnka von Stauffenbergová představuje jednu z nejvíce fascinujících ženských osobností německého odboje, a přesto zcela neznámou. Dne 20. července 1944 ztratila Nina Schenková, manželka strůjce atentátu na Hitlera, muže, kterého milovala.
Komentovaná kniha překladů obou Langerových básnických knih, Pijutim ve-širej jedidot (Básně a písně přátelství) a Meat cori (Trocha balzámu). Básně vycházejí oboujazyčně, hebrejsky i česky.
Proslulá kniha obsahuje deníkové záznamy židovské dívky, která se s rodinou za války ukrývala před nacisty ve skrýši starého domu na předměstí Amsterodamu.
Průřez tvorbou známého kreslíře a vývarníka publikovanou v Respektu a v příloze Orientace Lidových novin. Představuje také jeho obrazy, které si maluje sám pro sebe. Kresby jsou doprovázeny krátkými texty, které objasňují některé zobrazené souvislosti.
Snahou publikace Člověk člověku je přiblížit čtenáři profesní a přátelské protnutí lékaře Karla Kocha (1890–1981) a architekta Dušana Jurkoviče (1868–1947), které vyústilo ve společnou realizaci Kochova sanatoria s unikátní zahradou v Bratislavě.
Ústředním ideologickým pojmem nacionálního socialismu v letech 1938 až 1945 byl nový německý životní prostor. Okupace střední a východní Evropy měla přispět k jeho rozšíření.
Renomovaný novinář Heimo Schwilk napsal skvělý životopis básníka, který žil stejně intenzivně a rozporuplně jako hrdinové jeho románů. Kniha o propastech rozervané osobnosti, o krizích a triumfech, o lásce a jejím selhání.
Kniha navazuje na čtenářsky úspěšné tituly Tradinář – Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů a Vánoční Tradinář – od Dušiček po Hromnice a pokračuje masopustem a postním obdobím do Velikonoc a následně až do letnic.
Neuvěřitelná výprava do samého srdce nacistického zla: portrét jedné z nejtemnějších postav Hitlerovy nacistické elity Reinharda Heydricha, strůjce a vykonavatele holocaustu...
Od Postřižin po fotbalové mistrovství světa. Zpět do roku 1974! Rok 1974 si v Československu dával tak trochu oddech, přesto se ale děly zajímavé věci: narodilo se nejvíc dětí v historii státu, v Praze začalo jezdit metro a Bohumil Hrabal vydal samizdatem Postřižiny.
Václav Větvička, dlouholetý ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy, autor rozhlasových Dobrých jiter a mnoha publikací, vypráví v rozhovoru s publicistou Petrem Havlem o svém životě a bohatě rozvětvených odborných zájmech.
Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635–1689).
Příručka krok za krokem představuje možnosti, jak si počínat ve volné přírodě střední Evropy, jak si takový nevázaný pobyt plně vychutnat ať už s přáteli, nebo o samotě, a jak tam v případě potřeby i bez pomoci přežít.