Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena.
Kniha je věnována civilizaci starých Slovanů, kteří se na sklonku starověku dostali na historickou scénu, aby záhy ovládli značnou část Evropy. Autorka sleduje jejich etnogenezi a územní expanzi přes vytvoření států až na práh 13. století.
Kniha cambridgeského historika Brendana Simmse je široce založenou a erudovanou studií zabývající se vývojem mocenského zápasu o Evropu v celém novověku od pádu Cařihradu do současnosti.
Železnorudský průsmyk byl jedním z horských průsmyků, kterými do českého vnitrozemí pronikly americké obrněné divize 3. Pattonovy armády. Tento průsmyk ale předtím musela pro tankové jednotky otevřít 2. jízdní průzkumná skupina, tzv. „2. kavalérie“.
První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.
Významné životní jubileum profesora Jana Rychlíka je vhodnou příležitostí k připomenutí osobnosti tohoto předního českého historika se širokým tvůrčím záběrem i zajímavým životním příběhem.
Eleanor Akvitánská – dvojnásobná královna, manželka francouzského krále Ludvíka VII. a poté anglického krále Jindřicha II. matka tří králů vládla téměř sedmdesát let.
Monografie velmi podrobně analyzuje přelomové
období v moderních dějinách Kosova. V průběhu let
1958-1969 se v několika etapách zásadně změnil
dosavadní přístup jugoslávského autoritativního
režimu ke správě Kosova.
Kniha „Operace Bílá hora a černá totalita“ navazuje volně na trilogii zabývající se rudým totalismem vydanou v nakladatelství Naše vojsko v letech 2010–2012 a věnovanou klíčovým událostem poválečného období vývoje české společnosti.
Kniha „Operace Bílá hora a černá totalita“ navazuje
volně na trilogii zabývající se rudým totalismem
vydanou v nakladatelství Naše vojsko
v letech 2010–2012 a věnovanou klíčovým
událostem poválečného období vývoje české
společnosti.
Šestého března 1836 zaútočily čtyři tisíce mexických vojáků na bývalou misijní stanici Alamo. Bitva znamenala konec přináležitosti Texasu k Mexiku a stala se symbolem nezávislosti a součástí mýtu, který trvá dodneška.