Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635–1689).
In this book of eight essays, the noted architectural historian Christopher Long takes on the meanings of Adolf Loos’s writings and design work, the cultural world in which he was embedded, and how he was regarded by this critics and public.
Publikace je nepostradatelnou příručkou nejen pro historiky, historiky umění a památkáře, ale i pro všechny, kdo se zajímají o architekturu a stavební památky.
V období před 1.í světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Loos, Strnad a Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.
Kniha „Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky“ je prvním velmi podrobným průvodcem všemi pražskými hřbitovy. Publikace obsahuje cca 80 % dosud nepublikovaných informací a též 521 fotografií.
Cílem knížky Příběhy pražských parků a zahrad není jen postihnout historické proměny těchto míst, ale nenásilně nabídnout podnět k jejich hlubšímu poznávání.
Ročenka dřevěné architektury je tištěnou podobou putovní výstavy Salonu dřevostaveb, festivalu
současné dřevěné architektury, a zároveň svébytnou publikací prezentující kurátorský výběr
nejvýraznějších dřevostaveb poslední doby.
Kniha Teorém kamenné zahrady unikátním způsobem mapuje prostředí střešovického ateliéru Bohumila Kafky s přilehlou zahradou, přičemž hranice mezi oběma prostory je nejasná a propustná.
V padesátých letech 20. století se architekti museli podřídit nekompromisním dogmatickým požadavkům. Architektura měla být výrazem revolučního přetváření světa, budovatelského elánu a optimismu socialistického člověka.
Ladislav Lábus patří k nejlepším českým architektům současnosti a jeho práce již několik desetiletí získávají velký respekt i značnou oblibu nejen u odborné veřejnosti.
Kniha představuje urbanistické a architektonické osudy historického centra Prahy v období, kdy se měnilo z malebného historického souměstí v ambiciózní velkoměsto.
Monografie se věnuje vzniku nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v době komunistického totalitního panství mezi lety 1948 a 1989.cí d
Miroslav Masák patří ke klíčovým osobnostem české architektury i života české společnosti druhé poloviny 20. století. K jeho nejdůležitějším pracím na poli architektury patří pavilon F na Libereckém výstavišti či obchodní dům Máj v Praze.
Kniha představuje širokou paletu originální výtvarné
výzdoby pražských staveb, navržených významným
architektem Osvaldem Polívkou (1859–1931) v období
kolem roku 1900, tedy v éře pozdního historismu
a secese.
Výtvarná škola Bauhaus se zrodila v krátkém meziválečném období a působila pouhých čtrnáct let, za tu dobu se jí však podařilo zcela proměnit tvář moderny.
Město je fascinující lidský vynález, který se stal domovem pro většinu obyvatel naší planety. Jak ale pochopit něco tak složitého a přitom křehkého, jako je město? Manuál urbanisty začátečníka ti přiblíží, jak tato velká lidská mraveniště fungují.
