Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
Faráři i farářky jsou neustále připraveni naslouchat ostatním. Co se ale děje v jejich duši? Martina Viktorie Kopecká dává v nebývale otevřené zpovědi nahlédnout do svého vnitřního světa.
Duchovní cesta, kterou ukazuje Osho, je dobrodružná výprava za poznáním funkcí mysli, nevědomí, podvědomí a vědomí, jejímž cílem je objevení toho největšího pokladu - vlastní přirozené podstaty.
Luigi Zoja se ve své knize Dějiny arogance zabývá psychologií vývoje a jeho
limity počínaje starověkem, vlivem náboženství a mýtů v této
oblasti na současnost a důsledky, které jsou patrné až do dnešních dnů.
Dějiny filosofie jasně a stručně ve svém druhém, výrazně rozšířeném vydání přinášejí oproti prvnímu vydání v r. 2008 znatelně obsahově obohacené kapitoly týkající se indické, antické a křesťanské filosofie.
Kde najít radost? Odkud získat sílu? Jak čelit různým strachům? Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka? A co si počít s depresivními myšlenkami, které se stále vracejí?
Před více než 200 lety se po starověku a křesťanství objevilo osvícenectví. Po náboženské různorodosti starověku v Evropě převážila židovsko-křesťanská myšlenka „jednoho Boha“, v jejímž důsledku došlo k oddělení boha od přírody.
Cesta skončila, a nejen cesta, ale ani cestovatel už není. Mistr Osho pojímá tantru z mnoha úhlů, v této sérii promluv se zaměřil na tantrickou podstatu jedné z nejvyšších nauk vadžrajány zvané mahámudrá, konkrétně na slavnou Píseň mahámudry.