Nejprodávanější tituly - květen 2024
eseje, úvahy, publicistika

Zdá se, že se krize stávají bezpodmínečnou součástí každodenní zkušenosti dvacátého prvního století.

Autor zpracoval šokujících čtyřiadvacet tisíc stránek amerických vládních dokumentů, odtajněných 29. května 2021 americkým Národním bezpečnostním archivem, s nímž autor spolupracuje už řadu let.

Na soubor 50 rozhovorů Proměny světa, které se loni staly bestsellerem a jednou z nejprodávanějších knih literatury non fiction, navazujeme novou knihou s titulem Proměny života.

Osobnosti různých profesí, zkušeností a věku – Petr Fiala, Mikuláš Dzurinda, Michael Kocáb, Věra Jourová, Šimon Pánek, Pavel Kosatík, Tereza Nvotová, Pavel Rychetský, Karel Oliva – se zamýšlejí nejen nad rozdělením Československa, ale také nad tím, co prožívají Češi a Slováci 30 let poté, v době, která ukazuje, jak velký význam mají spojenectví a přátelské vztahy.

Kniha sleduje mimořádný příběh stojící za falešnými islamistickými útoky na Moskvu, které spustily ruskou invazi do Čečenska.

Kam se ubíral slovenský národ za uplynulých třicet let samostatnosti? Precizně zpracovaný vhled do dění u našich sousedů a na vývoj vztahu Slováků a Čechů od jednoho z nejuznávanějších českých spisovatelů současnosti.

Proč naše země stále nevzkvétá? Koronavirová pandemie v plné nahotě ukázala ochablé tělo Česka. Stát není pořádně schopen postarat se o své chudé, nemocné a ohrožené.

Knihu jsem napsala proto, abych všem milovníkům Šumavy a svým dětem a vnukům, ukázala, jak vypadala Šumava před a po válce a jak byla přetvořena, když se budovala Lipenská přehrada.

Život ve všech svých podobách fascinoval Josteina Gaardera odmala. A protože se na tom ani po několika desetiletích nic nezměnilo, rozhodl se předat svůj údiv dál. Ve sbírce úvah koncipovaných jako dopis vnoučatům přemítá nad životem, smrtí, náboženstvím, časem, láskou, přírodou nebo budoucností.

Tekutost, těkavost, chaos, zmatení, roztříštěnost, nejistota, úzkost, krize, polarizace - těmito slovy často popisujeme dnešní svět.

Miroslav Karas působil v Rusku jako zahraniční reportér České televize a stal se svědkem mnoha zásadních momentů moderní ruské historie. Přinášel reportáže z dění v Donbasu i na Krymu, informoval o soudu s pilotkou Savčenkovou, zblízka sledoval Vladimira Putina a z první ruky zažil Olympijské hry v Soči.

Antologie Čtení o Bedřichu Václavkovi zpřítomňuje momenty kritického přijímání i zpětného hodnocení díla literárního vědce Bedřicha Václavka (1897–1943) v časovém rozmezí od dvacátých let do první poloviny let sedmdesátých.

Dámy a pánové, připoutejte se, protože vás čeká opravdový zážitek. Je to už víc než třicet let, co David Hecl poprvé usedl do kokpitu. Tehdy ho trochu vylekal rámus motoru a těžko si pomyslel, že jednou to bude právě on, kdo do Prahy přiveze největší dopravní letadlo světa.

Desátý okres je místo, jež se pro autora stalo vnitřním prožitkem, v němž se odrážel celý jeho přístup ke světu – a hlavně jeho osobní vidění věcí. V tom smyslu je kniha rovněž básní v próze a trochu i malým filosofickým traktátem.

Martin Buber (1878–1964) začal psát tento sedmnáctidílný esej v Jeruzalémě, v těžkém období občanské války v r. 1948. Předcházela mu léta bádání, přednášek i reflexí na téma pojetí víry, spásy a Mesiáše v judaismu a křesťanství.

Doba, kterou zažíváme, nás vystavuje nesmírné zkoušce. Naše psychické zdraví dostává pořádně zabrat. Co se děje s lidskou psychikou, když je dlouhodobě vystavena stresu? Jak se takovému stavu bránit? Jak se nenechat ovládnout strachem?

Nevšední esej Radky Denemarkové o holocaustu a mocenských mechanismech moderní společnosti s působivými portréty posledních dosud žijících českých obětí nacismu z dílny Karla Cudlína.

V dobách postupující privatizace a technologizace vězeňství roste volání po novém abolicionismu pro 21. století: zrušení věznic.

Michal Bystrov není klasický autor sloupků. Když nemá nápad, nedonutí se napsat ani řádku. Přesto se mu za posledních deset let podařilo v novinách a časopisech porůznu uveřejnit nezanedbatelné množství těchto krátkých textů svislého charakteru.

Když byl Napoleon po bitvě u Waterloo v roce 1815 internován na vzdáleném ostrově Svatá Helena, doprovázel ho mimo jiné věrný hrabě de Las Cases. Po celou dobu svého pobytu na ostrově zaznamenával do deníku Napoleonovy vzpomínky, úvahy a myšlenky.