Max von der Grün se svým výrazně autobiografickým románem Dva dopisy Pospischielovi vrací ke svému vlastnímu dospívání na Tachovsku v období prvorepublikového Československa. Součástí knihy je i čtivý doslov s autorovým životopisem.
Přínosný, přitom však velmi čtivý a výstižný portrét jednoho z nejkontroverznějších panovníků středověku římsko-německého císaře a sicilského krále Fridricha II.
Po dobu trvání první světové války "pomáhaly v boji" tisíce druhů úderných plakátů, z nichž zúžený výběr s důrazem na ty vytvořené ve Velké Británii a USA, představuje předkládaná monografie.
Kniha čtenářům představuje jedno období z historie pardubického regionu – období tzv. normalizace, tedy 70. a 80. let 20. století. Zaměřuje se přitom na oblast politiky, kultury a především médií, která jsou stěžejním tématem knihy.
Ani odstup sedmi desetiletí nezmírnil palčivou naléhavost otázek po smyslu náletu, který proměnil jedno z nejstarších středisek evropské kultury v moře sutin a zmařil desetitisíce lidských životů.
Kniha pamětí generála Františka Moravce zachycuje fascinující životní příběh československého důstojníka, jehož válečné osudy začaly v roce 1915 odvodem do rakousko-uherské armády.
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
