Název knižní publikace již sám o sobě přesně indikuje její obsah. Demarkační linie je feno-ménem, který má dlouhou historii, do níž se nejvýrazněji zapsala na konci 2. světové války v Evropě.
Na tři desítky významných vědců z České republiky, ale
i zahraničí se na základě dlouholetého studia historických
i současných pramenů a odborné literatury zamýšlejí
nad proměnami civilizací a úlohou člověka v jejich vývoji.
Kniha se zabývá vývojem četnictva v letech 1918–1929, avšak pro úplné pochopení jeho složitosti a historické kontinuity je jedna z úvodních kapitol věnována i období 1850–1918.
Publikace přináší základní přehled česko-amerických vztahů od počátků v 16. století až po dnešek. Zvláštní pozornost je věnována historii českého masového přistěhovalectví do USA, rozvoji české komunity na půdě Spojených států.
Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti.
Kniha zachycuje nejen smělé cesty pražských kupců do slunné Itálie, ale současně osudy významných italských křesťanských i židovských obchodníků, kteří v době rudolfinské působili v městech pražských i u císařského dvora.
Význačný starověký indický kodex mravů a správného chování kastovní indické společnosti, který ji řídil po tisíciletí až do novověku - důležitá literární památka pro studium náboženství, historie a práva.
V bilingvinní podobě sanskrt - čeština.
Autor ve své průkopnické studii ukazuje, že protižidovská politika byla nejen řízena z Berlína a určována okupanty, ale často ještě urychlována českou vládou nebo místními úřady.
Více než dva roky byli Bodo Plachta a Achim Bednorz na cestách za působišti slavných skladatelů po celé Evropě. Vcházíme do domů a bytů, které otvírají dveře do světa hudby.
V této knize sestoupíme ke kořenům starého selského rodu Mašínů. V neděli 7. září 1947 se v malé obci Lošany nedaleko Kolína uskutečnila velká slavnost, odhalení památníku, místního rodáka, generála in memoriam Josefa Mašína ...
Anglický překlad úspěšného titulu prvního polistopadového velvyslance v Izraeli M. Pojara je výsledkem celoživotního zájmu autora o nelehké a dlouhodobě tabuizované téma.
