Nejprodávanější knihy nebo omalovánky - červen 2024
světové dějiny

Nová historie pirátství, od Vikingů po somálské nájezdníky. Dozvíte se o původu pirátství – jeho počátky sahají k době, kdy lidé poprvé začali využívat lodě. V současnosti je pirátství omezeno jen na některé lokality. Jsou popsány způsoby přepadávání lodí, přístavů nebo vesnic a měst na pobřeží. A jak se postupem času tyto strategie vyvíjely s příchodem nových technologií, politických spojenectví apod. Vyvrací se romantické představy o pirátech, které byly vytvořeny mnoha příběhy a hollywoodskými filmy. Nechybí ani portréty nejslavnějších pirátů. Pro přehlednost je kniha doplněna mapkami a kresbami lodí.

Poutavé, většinou málo známé příběhy z dějin Prahy, které nenajdeme v učebnicích dějepisu, ačkoliv jsou součástí historie, výpovědí o své době, o jejích zvycích a mravech, o společenské atmosféře.

Dne 22. srpna 1944 uskutečnila americká 15. letecká armáda rozsáhlou bombardovací operaci proti obávaným cílům v oblasti Vídně a Horního Slezska. Cena, kterou museli Američané za svou troufalost a odvahu zaplatit, byla nesmírně vysoká.

Publikace přináší přehled středoškolského dějepisu “v kostce”, tedy stručně a přehledně.

Publikace přináší přehled středoškolského dějepisu “v kostce”, tedy stručně a přehledně.

V prvním letošním čísle revue Paměti a dějiny čtenáře jistě zaujme hned několik biograficky laděných studií: o nechvalně proslulém podvodníkovi Harrym Jelínkovi, fanatickém úředníkovi Gestapa Heinrichu Gottschlingovi,...

Osud sousoší, v němž se odráží naše poválečná historie, mapuje úvodní studie nejnovějšího vydání revue Paměť a dějiny. Z dalších studií se čtenář dozví třeba to, jak se režim hlásající „vědecký ateismus“ snažil neutralizovat cyrilometodějské oslavy.

Tematické číslo Paměti a dějin vychází k šedesátému výročí „roku Afriky“ (1960) a věnuje se široké škále kontaktů mezi Československem a africkými zeměmi v období studené války.

Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic.

Proč se některé národy vyrovnávají s rozvratem lépe než jiné? Můžeme spletité národní krize pochopit díky paralelám s krizovou terapií jednotlivce? A leží právě tady klíč k úspěšnému řešení palčivých problémů dnešního světa?