V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat.
Venkov, lidové tradice a výtvarná kultura venkovského lidu jsou v různých formách součástí našeho života. Kniha představuje a interpretuje zdroje a podoby zájmu o venkovské prostředí od počátku 19. století do šedesátých let 20. století.
Unikátní a svým rozsahem i zpracováním výjimečná publikace přináší výběr z nevýznamnějších exponátů ojedinělé, po více než třicet let budované sbírky loutek a rodinného a spolkového loutkového divadla Marie a Pavla Jiráskových.
Pátý díl edice Umění ve veřejném prostoru se zabývá veřejnou plastikou ve Františkových Lázních. Celá úvodní kapitola je věnována tzv. Františkovi, symbolu města, a popisuje jeho komplikovanou historii a legendu, která se k němu váže.
Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
Publikace Moniky Holé komplexně mapující výtvarné pokusy Bohuslava Martinů byla vydána u příležitosti konání stejnojmenné výstavy v Městském muzeu a galerii v Poličce - Centru Bohuslava Martinů v roce 2018.
