Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic.
Autor prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení.
Alkmánovo „Partheneion z Louvru“, vytvořené ve Spartě zřejmě na sklonku 7. století př. Kr., je jedním z nejtajemnějších básnických textů starověkého Řecka.
Pierre de Coubertin nebyl zdaleka prvním, kdo přišel s myšlenkou obnovy původních starověkých olympijských her, ale byl člověkem, kterému se tento nápad podařilo v roce 1896 v Athénách přeměnit ve skutečnost.
Ústředním ideologickým pojmem nacionálního socialismu v letech 1938 až 1945 byl nový německý životní prostor. Okupace střední a východní Evropy měla přispět k jeho rozšíření.
Tématem této publikace je životní příběh sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a historie jeho propagandistického pomníku, který stál v letech 1980–2020 na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči.
V zapomnění pomalu upadají hrůzné skutky, bolesti, zloby, vášně, hýření i lásky. V pohraničních hvozdech se po těch časech místo nářků opět ozývá zpěv ptactva a šum v korunách stromů. Toto je jenom malá připomínka na děje oněch časů.
