Jan Antonín Pitínský, vlastním jménem Zdeněk Petrželka, je znám především jako prvotřídní divadelní režisér, který za svá nezapomenutelná představení posbíral řádku prestižních cen. Ve skutečnosti je však autorem renesančního záběru.
Poezie M. J. Vilímka není vlastně nesena jeho životním osudem františkána, jde proti němu, nebo spíš podél něj. Je to poezie divokého smíření a napjatého klidu, vášnivě hledající rovnováhu.
Básnický debut scénáristy, laureáta Literární soutěže Františka Halase a publicisty Jana Jindřicha Karáska je záznamem o zmizení, ale také pojednání o tom, co určuje charakter člověka. Jak na něj budeme po jeho odchodu vzpomínat?
Otokar Březina patří k nejvýznamnějším českým symbolistům, a to především kvůli jeho první sbírce „Tajemné dálky“, která je protkaná ponurou mystikou a hlubokou touhou.
Hravá láska plná něžné erotiky a rafinovaného škádlení. Pravdivé slzy štěstí i smutku. Vášnivá shledání i bolavá loučení... To vše patří k milování. A to vše se jako červená nit vine lyrickými verši Mariky Korcové.
Rozsáhlý soubor čtyřveršových básnických miniatur básníka a literárního historika Vladimíra Křivánka s názvem Duše je divný pták soustřeďuje meditativní a zpovědní lyriku vznikající v posledních třech desetiletích.
Básnická sbírka roste z hloubi Wernischovy obraznosti a jeho svět se před vnitřním zrakem proměňuje: tragické se stává groteskním a naopak, přelud bolestnou vzpomínkou a naopak…
Když Philip Sidney 17. října 1586 v mladém věku třiceti dvou let umírá následkem zranění z bitvy u Zutphenu, jeho díla kolují pouze v rukopisné podobě, některá zůstala nedokončena.
Kniha představuje Gellnerovo dílo v neobvyklých či neznámých perspektivách a souvislostech. Snahou je přitom udržet na zřeteli Gellnera jako tvůrce činného ve dvou oblastech zároveň – literární a výtvarné.
Knižní debut textaře, zpěváka, kytaristy a performer Dominika Zezuly, bohatě ilustrovaný kresbami Barbory Ivánové dává tušit, že jeho autor umí s textem pracovat.
Tato kniha obsahuje více než čtyři stovky dosud nepublikovaných Blatného básní z let 1982-1990. Je to ohromující množství, ale pořád jen zlomek toho, co zůstalo v Blatného básnické pozůstalosti uložené nyní v pražském Památníku národního písemnictví.
Ve své aktuální básnické sbírce míří Marie Jehličková k širokodechým litaniím a hymnům, plných neologismů, archaismů, patosu a závratí. Neleká se velkých abstraktních pojmů ani kosmických a existenciálních hlubin.
Poslední autorizovaná kniha spisovatele, básníka a performera Milana Kozelky, která volně uzavírá trilogii provokativních sbírek bísní Semeniště zmrdů a Teteliště zmrdů.
