Téměř vše, co děláme v páru, můžeme dělat i sami: procestovat svět, vařit gurmánská jídla nebo si kupovat řezané květiny. Tak proč se nám to zdá divné? Žijeme jen jeden pro druhého? Nebo jsou naše zážitky cennější, když je máme s kým sdílet?
Někdy možná máme pocit, že o něco v životě přicházíme. Ostatní nám připadají spokojenější, úspěšnější, jejich život vypadá zajímavěji. Jindy se pro něco rozhodneme, ale vzápětí nás napadne, jestli na nás někde nečeká něco lepšího.
Indický jogín a mystik s velice moderním a mladistvým náhledem na svět a velkým smyslem pro humor popisuje svou vlastní cestu k osvícení a vysvětluje, jak můžeme odemknout obrovský potenciál svých skrytých možností.
Její život je zdánlivě dokonalý, má všechno, po čem vždycky toužila, ale mladá matka dvou dětí se cítí unavená a vyhořelá. Neví, jak zvládat každodenní balancování mezi prací a rodinou, není šťastná a přemýšlí, proč tomu tak je.
Monolog u kávy je mocná rutina, která vám změní život, i když zabere jen pět minut denně. Co takhle budit se každé ráno s pocitem, že takhle skvělí jste ještě nikdy nebyli... po pěti minutách?
Každý z nás asi zná nějakého hodného hocha. Možná jste to dokonce vy sám. Jste přítel, který umí naslouchat, máte plno kamarádek, jež se vám svěřují a považují vás za dobrou partii, ale žádná vás nepozve, když se chce opravdu pobavit.
I lékaře někdy dostihne nemoc – v případě Jana Vojáčka šlo o banální virózu, přesto si kvůli ní začal opět klást různé otázky. Co pro naše tělo znamená nemoc a jaké poučení si z ní vzít?
Veškerá pravda prochází třemi stádii. V prvním je terčem posměchu, ve druhém se setkává s prudkým odporem, a nakonec je přijata jako naprostá samozřejmost. Proč tak málo věříme v karmu? Protože nepůsobí okamžitě.