Dialektika, počínaje Zénónem – přes Marxe a Hegela – a Slavojem Žižekem konče, má za rámcový cíl uchopit myšlení v jeho utváření a zrodu. Jejími typickými tématy jsou tudíž pohyb a spor.
Proslulý italský znalec náboženství, filosof a esoterik Julius Evola v knize Doktrína probuzení vyzdvihuje raný buddhismus jakožto duchovní nauku, jež neztrácí čas spekulacemi a obřady a směřuje výhradně k odpoutání a vnitřní nepodmíněnosti.
Tato monografie je unikátním dílem v dějinách české islamologie a důstojným pokračovatelem díla takových osobností jako byli Alois Musil nebo Ignác Veselý. Kniha napomáhá k reálnému pochopení církevních snah o mezináboženský dialog s muslimy.
Anarchokapitalismus patří mezi nejinspirativnější společenské filozofie moderní doby. Co je však jeho podstatou a jak by měl podle jeho zastánců fungovat? Kkniha představuje výpravnou a přístupnou formou ústřední pojmy anarchokapitalistické etiky.
Kniha je hlubokou sondou do základů Jungova uvažování o povaze psyché a do jeho snah nalézt odpovědi na obecnější otázky. Odkrývá i tu stránku Jungova díla, která v českém prostředí zůstává téměř neznámá.
Autor zve čtenáře na výlet po třech stezkách, které mapují to nejdůležitější, co v Knize knih najdeme: vztah mezi Stvořitelem a jeho stvořením, identitu člověka rozkročeného mezi dobrem a zlem a nakonec i složité souvislosti mezi svobodou a zákonem.
Kniha přibližuje jádro poselství mladé karmelitky, jež zemřela ve věku pouhých 24 let v roce 1897 a kterou papež Jan Pavel II. prohlásil o sto let později za učitelku církve.
Proč Židé pokládají na hroby kamínky a ne květiny? Proč má ukazovátko na Tóru tvar lidské ruky? Proč podle židovské tradice dosahuje chlapec náboženské dospělosti ve třinácti letech a dívka ve dvanácti?
Nejslavnější tibetský světec a básník Milaräpa žil v letech 1040-1123. Jeho románový životopis zná snad každý Tibeťan a staletí mu neubrala na živosti.
Pečlivě vybraná sbírka ilustrativních příběhů, vyprávění a anekdot, které ilustrují
zkušenostní filosofii a vyučovací postupy používané v súfijském učení. To, co si
omezení hloubalové představují pod moudrostí, je súfíji nahlíženo jako hloupost.
