Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám poutavým jazykem předkládá známý německý spisovatel, je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání.
Lidé různých kultur i dob si vyprávějí mýty a příběhy. Čím to je,
že tato vyprávění mají tak podobnou strukturu? Co to vypovídá
o lidské mysli, morálce i o světě vůbec?
Homérovy eposy tvoří jeden ze základů evropské vzdělanosti, ocitly by se v seznamu pěti nejdůležitějších literárních děl evropské kultury, a to na místech předních.
Příběhy na motivy lidového vyprávění z dávných dob Šumavy vám mimo jiné prozradí, co tropil nebezpečný Klepálek, kdo zneužil dar Lesní matky nebo co má na svědomí Morová bába.
Vltavský vodník a mluvící zvířata, létající démoni, zloději a milosrdní lidé, a mezi jiným také králové Starého zákona Šalamoun a David – z této barevné příze je spředeno klubko židovských pohádek a pověstí.
V paláci boha slunce Helia, nejmocnějšího z Titánů, se narodí dcera. Malou Kirku všichni považují za nedochůdče - nevládne na první pohled zřejmou mocí jako její otec ani zlomyslnou krásou jako její matka.