Mýty o založení našich civilizací mají své kořeny v reálné historii. Gnostické texty starověkých Egypťanů nás učí, že Velká bohyně, Vesmírná matka, dlouho rozjímala nad nebeskou klenbou ve snaze zahlédnout božské světlo.
Co nám obrazy mohou povědět o stavu dnešní společnosti? Kniha V zajetí obrazů. Vizuální politika 21. století přináší pětici autorských esejí rozkrývajících významy a role obrazů ve formování a vyjednávání klíčových společenských otázek současnosti.
Samurajové byli vojenskou vrstvou zásadním způsobem formující dějiny Japonska. Od druhé poloviny 12. století vedly jednotlivé rody japonských válečníků proti sobě nesmiřitelné války.
Existuje obrovská třída věcí, které věda dosud téměř zcela
opomíjela. Jsou klíčové pro pochopení fyzické reality jak v každodenním životě, tak na úrovni jevů, jimiž se zabývá fyzika.
Odkud pramení hněv, který se šíří od Brazílie po Indii, od USA po Rusko, překračuje hranice náboženství i kultur a je rozšířen mezi chudými i bohatšími? Jaká logika vede k volbám autoritářů a politickému násilí?
Peter Huijs popisuje v knize Voláni srdcem světa vývoj duchovního úsilí posledního půldruhého století, v němž sehrály významnou roli různé duchovní organizace. Kniha vychází poprvé v českém překladu ku stému výročí založení Lectorium Rosucrucianum.
Bernard de Fontenelle (1657–1757) byl francouzský spisovatel a filosof, který se na konci 17. století zapojil do sporu obhájců antických a moderních autorů (querelle des anciens et des modernes).
Revidované vydání osmého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje druhou část Jungovy významné práce „Symboly proměny“. Kniha o proměnách psychické energie předznamenala vznik analytické psychologie.
