Bernard de Fontenelle (1657–1757) byl francouzský spisovatel a filosof, který se na konci 17. století zapojil do sporu obhájců antických a moderních autorů (querelle des anciens et des modernes).
Ve Vývoji islámské právní vědy autor podává srozumitelný přehled historického vývoje islámského práva a jeho škol. A to počínaje jeho založením během života proroka Muhammada, přes zavedení během vlády čtyř pravověrných chalífů.
Jak žít stranou politického života a být dobrým mužem? Jak prospívat ostatním a sobě a neztratit při tom hlavu? Římský politik a stoický filosof Seneka se snaží odpovědět na tyto otázky svému příteli Serenovi.
Raimond Gaita je australsko britský filosof a spisovatel, českému čtenáři doposud známý jen z ojedinělých překladů dílčích textů. Jeho kniha Sdílené lidství. Text čtivým způsobem širší veřejnosti zprostředkovává filosofická témata dobra a zla.
Kniha „Strážkyně paměti“ přináší nové poznání o vývoji a osídlení Země již od prvních obřích kosmicko-zemských lidských ras, jež lze považovat i za prapředky Slovanů.
Teorie mravních citů je podkladem, který Adamu Smithovi poskytl etické, filosofické a metodologické základy pro jeho magnum opus Bohatství národů – knihu, která z něj po právu učinila zakladatele ekonomie.
Vimalakírtiho sútra (konec 1. stol. n. l.) patří k raným dílům indického mahájánového buddhismu. Nastiňuje filosofii střední cesty (madhjamaka) a jejím ústředním tématem je dodnes převratná myšlenka neduality vnímání. Ze sanskrtu přeložil Jan Vihan.
Přísloví i další formy lidové moudrosti zobecňují lidské zkušenosti, proto jsou stále živé a oblíbené. Japonský termín kotowaza se překládá do češtiny zpravidla jako „přísloví“, ve skutečnosti sem ale patří také rčení, úsloví, pořekadla.
Tato kniha je určena všem, kteří chtějí vystoupit z nekonečného kolotoče soupeření a spotřeby a místo toho usilovat o život, který upřednostňuje ekologickou integritu Země, sociální spravedlnost a osobní klid a štěstí.