Nejprodávanější tituly - červenec 2024
eseje, úvahy, publicistika

Publikace Lovení perel obsahuje esej Hannah Arendtové o Walteru Benjaminovi a pětici Benjaminových drobných prací v této eseji zmíněných.

Miloš Štědroň je osobností vskutku renesanční. Je skladatelem, muzikologem, vysokoškolským profesorem, literátem, divadelníkem, karatistou… A také neobyčejným vypravěčem.

David Borek je stálým zpravodajem ČT v nestálém regionu Blízkého východu. Jak moc je tam (ne)bezpečno a co obnáší práce novináře v tak turbulentní oblasti? Existuje něco jako izraelská mentalita? Čeho se týkají tamní politické hádky?

Slovenský politik v roli velvyslance v Praze jako zasvěcený autor a vědoucí přítel rozumí Čechům stejně jako svým krajanům, a tak se o sobě díky němu dozvídáme často něco, co nám z vlastní perspektivy zůstává skryté.

Století Českého rozhlasu v rozhovorech a vzpomínkách rozhlasáků. Rozhlas prošel za 100 let své existence neuvěřitelným vývojem.

Novinářka Barbora Postránecká a fotografka Jana Plavec zachytily příběhy těch, kterým osud nadělil těžký začátek života. Jaké to je vyrůstat v dětském domově?

Chladné světlo měsíce dopadá na tvář spícího člověka. Ten se najednou zvedá a s vytřeštěnýma očima opouští místnost – stále však spí. Náměsíčnost je reálný fenomén, který inspiroval nespočet popkulturních děl.

Předkládaný svazek shromažďuje několik esejů o české literatuře vzniklých za posledních 40 let.

Patříte mezi nevyléčitelné romantiky, kteří hledají lásku na celý život, a používáte Tinder? Právě jste nasedli na horskou dráhu, která vás proveze domem hrůzy, štěstí, naděje, apatie i lásky.

Kniha esejů věnovaných poválečnému radikálnímu myšlení o křesťanství.

Dílo dosud roztroušené po časopisech a novinách, 23 rozhovorů (doplněných o 170 fotografií), které PZ poskytl médiím v uplynulých třiceti letech. Nerad hovořil o sobě, spíše se snažil zprostředkovat vlastní vnímání, jakési vnitřní obrazy, ...

Kniha sleduje mimořádný příběh stojící za falešnými islamistickými útoky na Moskvu, které spustily ruskou invazi do Čečenska.

Kolektiv autorů Institutu Václava Klause v nové knize dochází k závěru, že Západ jako svobodný svět, chránící tradici a právo lidí žít si podle svého, přestává existovat a že dynamika tohoto negativního procesu se neustále zvyšuje.

Kniha botanika Jiřího Sádla a malířky Kateřiny Piňosové přibližuje čtenářům svět květin, který se před nimi rozvíjí jaro co jaro, a stejně tak i ten, o němž mají jen matnou představu.

Kriminalistická historie ostravského regionu je výjimečně bohatá na mrazivé události.

Mariana Leky se narodila v rodině psychologů, což se odráží v celém jejím díle. Tato zkušenost je přítomna také v autorčiných sloupcích, které vycházely tři roky v německém časopisu Psychologie Heute (Psychologie dnes).

Není to žádná fata morgána – před očima se jim skutečně objevují obrysy vysněného ráje. Daleko za sebou nechávají československou bídu a vyrážejí za voláním svého srdce: do Sovětského svazu.

Nedávný civilizační šok, který formou pandemie postihl svět, ukázal znovu, jak je člověk zranitelný. Bylo to varování shůry? Rytmus civilizace zastavil svá soukolí, aby si lidstvo uvědomilo, že není pánem světa.

Knížka, která s ohledem na téma dějin zkoumá tradované koncepce zkušenosti a času, je původně přednáškou z r. 1957 určenou pro dialog mezi teology a fyziky.

Trojice článků, jejichž překlad je obsahem této knížky, patří ke Guardiniho méně známým a zřídka citovaným textům, přestože jde o zásadní filosofické texty.