Samozřejmé pravdy historičky Jill Leporeové jsou čtivě napsané dějiny Spojených států amerických a k nim přiřazených protikladů, jež tuto zemi provázely od samého vzniku.
Články a studie tohoto vydání revue Paměť a dějiny vás zavedou do období tzv. Protektorátu Čechy a Morava, které bývá právem označováno jako nejtemnější kapitola novodobých českých dějin.
Dlouhé tisíce let jsme údajně žili v absolutně rovnostářských kmenech – než jsme vynalezli zemědělství a s ním také bohatství a chudobu, byrokracii a krutovládce. Učitelé dějepisu i autoři bestsellerů o historii tento jednoduchý příběh milují.
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Třetí, výrazně upravené a aktualizované vydání Dějin Kanady přináší ucelený přehled vývoje její společnosti od příchodu původních obyvatel až po palčivé otázky dneška.
Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy
naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá
kolektivní zkušenosti, jež se během staletí proměňuje.
Kompletní přehled úderné síly i podpůrných složek německé Luftwaffe z ediční řady Encyklopedie vojenství. Střemhlavé i výškové bombardéry, bitevníky, helikoptéry, průzkumné, transportní stroje a kluzáky.
Přehled slovenských hradů a zřícenin, doplněný výběrem nejzajímavějších kaštelů a dalších opevněných staveb. Textový a fotografický průvodce po 255 známých a opomíjených památkách po celém Slovensku!
Autorka jde v této knize za hranice tradičního pojetí vyobrazujícího prostitutky jako oběti nebo společenský problém a místo toho se na fenomén prostituce v Rakouském císařství na přelomu 19. a 20. století dívá širokou sociální optikou.
Druhý díl knihy přináší nové poznatky, zaměřené na potřeby majitelů mlýnů, památkářů a badatelů. Naši přední odborníci seznamují čtenáře s obnovou památek postavených mlynáři a sekerníky, se soupisy mlýnů a mlynářským slovníkem.
Po celé věky projevovali lidé neobyčejnou schopnost přizpůsobit se prostředí, v němž žili. Zakládáním rozsáhlých měst, budováním velkolepých civilizací a rozvojem nových způsobů komunikace jsme dokázali dosáhnout pozoruhodných úspěchů.
Rituální formy komunikace ve středověku výrazně utvářely veřejná jednání mocných. Tento způsob komunikace byl dlouhou dobu považován za strnulý ceremoniál či za prázdný rituál, a zůstal proto stranou zájmu.
Co přesně se onoho památného dne, kdy bylo vysílání zahájeno, odehrálo? Co bylo v následujících měsících na programu? Jak se vyvíjela Československá televize do okamžiku, než získala právní subjektivitu a nabalila na sebe milion koncesionářů?
