Ignác z Loyoly, zakladatel jezuitského řádu, si již
v 16. století dobře uvědomoval, jaké nároky na člověka
klade každodenní život. Přišel proto s konceptem
„duchovních cvičení v běžném životě“.
Kdo byl Ježíš, ví většina z nás. Ale kdo byl Kristus? Jedná se jen o Ježíšovo příjmení? Naše chápání, píše Rohr, bylo až příliš často omezeno kulturou, náboženským hašteřením a sklonem lidí stavět se do centra.
Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím.
Knížka Číst Bibli jako Ježíš od Richarda Rohra je úvodem do umění duchovní četby a výkladu Bible. Je však zároveň polemikou s tím, jak se Bible často čte a vykládá: s důrazem na literu a na předpisy zákona.
Denně stojíme před množstvím pro náš život
méně nebo více důležitých rozhodnutí. Vždy bychom
se ale chtěli rozhodnout správně. Co to ale vlastně
je správné rozhodnutí?
Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.
Ve spise Mučedníkům se Tertullianus obrací na křesťany, kteří ve vězení očekávají mučednickou smrt, a snaží se je povzbudit, aby vytrvali ve svém odhodlání a nebáli se pro Boha zemřít.
Výbor z korespondence českých jezuitů v zámořských misiích mezi léty 1657–1741do tzv. Západních Indií, představuje unikátní sbírku cestopisných, etnografických a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa.
Kniha se zabývá otázkou ideologických a teologických rozporů mezi těmito dvěma světovými náboženstvími. Rozporů, které ukazují na neslučitelnost i s civilizovanou společností ctící humanitu a lidskou svobodu, a které by neměly být přehlíženy.
Autor dovede oslovit a zaujmout muže po celém světě svými pronikavými úvahami o křesťanském zrání mužů uprostřed společnosti, která se žene za hodnotami, jež člověka nemohou naplnit, uspokojit, připravit na chvíle krizí a zkoušek.
Řecko-české vydání dvou spisů Dionysia Areopagity, neznámého autora z 5.–6. stol., jehož výklad křesťanské theologie prismatem novoplatónské filosofie výrazně ovlivnil myšlení křesťanského středověku.
Nový soubor duchovních zamyšlení a krátkých příběhů Ladislava Heryána dává opět jiným způsobem nahlédnout do jeho vnímání Boha, spirituality a křesťanství.
Kniha Stevena Charlestona je autorovým životopisem, průvodcem historií a tradicemi severoamerických indiánů i osobitým výkladem Matoušova evangelia v jednom.
Další svazek ze souboru Quaestiones disputatae de veritate přináší překlad otázky 22, ve které Tomáš pojednává téma vůle. Otázku disputoval a sepsal během svého vyučování na pařížské univerzitě v letech 1257–1258.
Mauro Bonazzi ukazuje, že při zachování všech zásad pečlivé filologické analýzy lze odhalit pozoruhodnou a dodnes inspirativní roli myslitelů řazených k sofistickému hnutí jakožto pragmatiků, realistů a obhájců antropocentrické perspektivy, ...
