Zpráva o setkání s jakijským čarodějem donem Juanem nás zavádí do světů, v nichž platí jiné časoprostorové zákony, ale které jsou stejně skutečné jako ten, na nějž jsme zvyklí.
Jedním z hlavních témat, kterým se bratrská dvojice ve své tvorbě věnovala, bylo tzv. progresorství – pomoc poskytnutá vyspělou civilizací civilizaci zaostalé.
U nás již dobře známá a oblíbená francouzská autorka Delphine de Vigan ve svém zatím posledním díle Vděk navazuje na předchozí knihu Pouta v jakési zamýšlené volné trilogii věnované různým aspektům mezilidských vztahů.
Po takřka nečekaném úspěchu zoufalé mise na Dosah spásy zamíří plukovník komisař Gaunt a tanithští První ke strategicky důležité hutní planetě Urdesh obležené vražednými armádami Anarcha Seka. V sázce však může být víc než jedna planeta.
Březen roku 1870. Londýn pokrývá chlad a hustá mlha. Inspektor Scotland Yardu Ben Ross má však jiné starosti než rozmary počasí, neboť v zadní části restaurace na Piccadilly bylo nalezeno tělo mladé ženy.
Běsnící sněhová bouře skoro úplně odřízne Cherringham od okolního světa. V místním pečovatelském domě zároveň eskaluje řada problémů. Jeden z pacientů jej z neznámých důvodů uprostřed vánice opustí.
Poetická autobiografie Všechno bychom si řekli je úplně jiná než předcházející tituly berlínské spisovatelky Judith Hermannové. Je to její dosud nejosobnější kniha, uhrančivě otevřená zpoveď.
Geralt objeví odlehlé sídlo, kde ho přivítá neobvyklý majitel – netvor s lidskými způsoby. Toto stvoření ho pozve dovnitř a povypráví mu příběh své rodiny, svou minulost a své prokletí.