1589: Skotská služebná Geillis a dánská dvořanka Margareta žijí zcela odlišné životy, ale obě vědí jedno: když muž zakřičí „čarodějnice“, žádná žena není v bezpečí.
U nás již dobře známá a oblíbená francouzská autorka Delphine de Vigan ve svém zatím posledním díle Vděk navazuje na předchozí knihu Pouta v jakési zamýšlené volné trilogii věnované různým aspektům mezilidských vztahů.
Vincent van Gogh a Sien, geniální umělec a nevzdělaná prostitutka – ty dva dělí nesmiřitelná společenská propast, přesto jsou si tak blízko, jak jen dvě rozervané bytosti z naprosto odlišných světů být mohou.
Detektiv Josie Quinnová o své sestře neslyšela od chvíle, kdy Trinity před třemi týdny po hádce utekla z jejího domu. Když tedy na odlehlé chatě, kam se Trinity uchýlila, najde lidské kosti, obává se Josie nejhoršího.
Hlavní hrdince Ditě Hamáčkové opilé sudičky Hněvka, Žizňava a Kvašena v den jejího narození předpověděly, že bude absolutní budižkničemu a provdá se za výstavního alkoholika z pohraničí, za katastrofální existenci.
Krev, moc, ale také zlo, které je po desetiletí pronásleduje, spojuje tři generace žen z temného a zapomenutého koutu Ameriky. Román jako na míru šitý čtenářům historických románů, kteří mají rádi trochu magie, folklóru a tajemna.
Žít dál je sbírka povídek zasazená do prostředí arménského městečka Berd, ležícího nedaleko hranic s Ázerbájdžánem. Autorka v jednotlivých příbězích skládá pestrou mozaiku rodného města poznamenaného první válkou o Náhorní Karabach.
Zima 1963. Do města v liptovských horách přijíždí zkušený důstojník Státní bezpečnosti, aby dohlížel na vyšetřování bestiálního zločinu. Rychle však zjistí, že pachatelem není člověk, ale nesmírně vynalézavý a zlomyslný fenomén...
V temné budoucnosti Warhammeru 40 000 je Hvězdná pěchota Adepta Astarta poslední nadějí lidstva. Mladý Ragnar z planety Fenris je povolán do vznešené, ale divoké kapituly Hvězdných vlků.