Kniha se skládá z esejisticky pojatých kapitol z historie
a filosofie matematiky a fyziky. Čtenář v ní nalezne
množství poznatků, úvah i spekulací, které se dotýkají
tématu nekonečna.
Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".
Kdo byl Ježíš, ví většina z nás. Ale kdo byl Kristus? Jedná se jen o Ježíšovo příjmení? Naše chápání, píše Rohr, bylo až příliš často omezeno kulturou, náboženským hašteřením a sklonem lidí stavět se do centra.
Kdysi veškerý život v univerzu znal Květ života jako vzorec stvoření – geometrický tvar, který nás přivádí do fyzického bytí a vyvádí z něj. Pak jsme z velmi vysokého stavu vědomí upadli do temnoty a zapomněli na to, kým jsme byli.
Posvátný vzor Květu života, primární zdroj všech fyzických forem, je v tomto druhém svazku prozkoumáván ještě do větší hloubky. Skrze podrobné geometrické mapování autor ukazuje, jak je tento zdánlivě jednoduchý vzor Květu života obsažen ve stvoření
Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím.
Škvíry existence polské filosofky Jolanty Brach-Czainy jednoznačně patří k nejvýznamnějším filosofickým či šíře humanitním polským spisům nejméně za poslední půlstoletí.
