Archeologie, stejně jako antika, je úchvatná i jímavá, děsivá i vtipná, inspiruje nás a pomáhá nám mnohé pochopit V průběhu času lze objevit mnoho pokladů. A kromě toho, může být studium archeologie a antického světa i druhem kolektivní terapie.
Kniha významného britského historika Laurence Reese pojednává o nejkrutějším nacistickém zařízení, které bylo jádrem komplexního systému vyhlazování a místem plánované realizace „konečného řešení židovské otázky“.
Kniha německého medievisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století.
V bohaté historii Sudet existují příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění. Žily tu fascinující osobnosti, o kterých se moc neví, stála tu města, která už neexistují, mluvilo se jazyky, kterými už nikdo nemluví.
Howard Blum přichází s knihou literatury faktu, která je stejně strhující a napínavá jako dobrý thriller: jedná se o skutečný příběh nacistického spiknutí s cílem zabít za druhé světové války vůdce Spojených států, Velké Británie a SSSR.
Deníky mladých Šternberků z kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují unikát mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka, už proto že jsou z většiny psány dobovou, navíc živou a barvitou češtinou.
Ve strhujícím životopisném románu sleduje Monika Czernin stopy své neobyčejné pratety Nory Kinské a nechává před našima očima vyvstat obraz ženy mladé, odvážné a plné života.
Mezi důležité spolupracovníky císaře Karla IV. patřil nejvýznamnější příslušník moravské větve rodu Šternberků. Albert absolvoval úspěšnou církevní kariéru, byl olomouckým kanovníkem, poté biskupem v severoněmeckém Zvěříně a v Litomyšli.
Bitva u Courtrai, kterou v roce 1302 svedlo flanderské vojsko s vojskem francouzského krále Filipa Sličného, se v 19. století stala klíčovou součástí nejprve belgické a posléze specificky vlámské „národní“ paměti a svůj význam si drží dodnes.
Král Jiří z Poděbrad nevládl dlouho, dožil se jen 51 let – a to ještě o první třetině jeho života nevíme skoro nic. Přesto se po něm jmenují školy, ulice a náměstí.
Je to žena, jejíž život provází samá nej – nejdéle vládnoucí, nejzcestovalejší a na stydlivého člověka i nejspolečenštější, neboť se tváří v tvář potkala s více poddanými než kterýkoli jiný panovník v dějinách.
Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až do konce války.