Objemná monografie zabývající se fenoménem seznamu. Autor uvažuje o seznamech, soupisech a katalozích i potřebě člověka a společnosti je vytvářet. Stejně jako předchozí knihy Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti se stala celosvětovým bestsellerem.
Proslulý arabský cestovatel a kartograf Ibn Battúta se roku 1325
vydal na pouť do Mekky, odkud pokračoval do dalších zemí.
Během třiceti let procestoval téměř celý tehdy známý svět.
Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století.
Gildas (či Gilda, kol. 500–570) byl britonský klerik. Učenost a literární styl mu vysloužily přídomek Sapiens (Moudrý). Jeho spis v latinském originále známý pod názvem De excidio et conquestu Britanniae (O zkáze a dobytí Británie).
Kontrafaktuální dějiny (a obecně kontrafaktuální myšlení) jsou velmi populárním přístupem k minulosti, jehož kořeny mají dlouhou tradici. Vychází z předpokladu, že dějiny nejsou nevyhnutelné, ale naopak mohly v každém okamžiku proběhnout jinak.
Kniha se zabývá fungováním vesnických komunit na Moravě v druhé polovině 18. a první polovině 19. století na vzorku necelých čtyřiceti vesnic, které spadaly mezi tzv. privátní statky olomoucké kapituly.
Výbor z korespondence českých jezuitů v zámořských misiích mezi léty 1657–1741do tzv. Západních Indií, představuje unikátní sbírku cestopisných, etnografických a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa.
Celobarevná publikace fotografa Milana Šustra a historika Ondřeje Neubauera „Malá Losenice včera a dnes" zachycuje historickou a dnešní podobu obce v okrese Žďár nad Sázavou.
Děti představují důležitou součást lidské společnosti, byť jejich hlasy se z dávné minulosti ozývají jen zřídka. V této monografii autorka odkrývá a rekonstruuje svět dětí římských občanů v období římského císařství.
Paleografická čítanka je určena studentům archivnictví a historie a dalším zájemcům o výuku čtení starých psaných textů uložených v českých archivech a knihovnách.
Dvě hlavní historická díla cremonského biskupa Liutpranda (920-972), který působil v diplomatické službě římsko-německého císaře Oty I. Velikého, pojednávají o západo- i východo-římských dějinách, tj. o Svaté říše římsko-německé a Byzance.
Monografie věnovaná unikátnímu rukopisnému plánu Prahy olbřímích rozměrů (245×294 cm), jejíž podstatnou součástí je jeho knižní faksimile v měřítku 1:1 s originálem rozvržená na 99 stran. Knihu provází obsáhlá biografie F. A. L. Hergeta.
Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.
Jan ze Joinvillu, francouzský aristokrat,
senešal v Champagni a blízký přítel
Ludvíka IX., ve svém vzpomínkovém díle
Kniha posvátných slov a dobrých skutků
našeho krále Ludvíka Svatého vykreslil
panovníka jako ideálního rytíře a vladaře.
Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.