Děti představují důležitou součást lidské společnosti, byť jejich hlasy se z dávné minulosti ozývají jen zřídka. V této monografii autorka odkrývá a rekonstruuje svět dětí římských občanů v období římského císařství.
První ze tří svazků knižního průvodce Poutní místa Česka představuje celkem 50 poutních míst ze šesti krajů ČR, jejich zakladatelské legendy, historii i současnost, s fotografiemi exteriérů i interiérů.
V knize autorka zkoumá vztah mezi sexuální politikou
a morálkou v Německu ve 20. století. Vychází z analýzy
sexuální politiky nacismu, v níž shledává jak prvky utlačovatelské, tak prvky sexuální svobody.
Publikace shrnuje výsledky mezioborového výzkumu vybraných válečných lokalit prusko-rakouské války roku 1866 v prostoru východních Čech, které byly zkoumány metodami archeologického výzkumu nedestruktivní i destruktivní povahy.
Není to žádná fata morgána – před očima se jim skutečně objevují obrysy vysněného ráje. Daleko za sebou nechávají československou bídu a vyrážejí za voláním svého srdce: do Sovětského svazu.
Tato monografie, vydaná v roce 1989, představuje završení
Gurevičova nového čtení středověkých pramenů. Zaměřil na severské ságy, jejichž obsah interpretoval středověkou kulturu a náboženské myšlení.
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.
Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Pro období 17. století vidí ideál v podobách
měšťanské elitní kultury.
Dvě hlavní historická díla cremonského biskupa Liutpranda (920-972), který působil v diplomatické službě římsko-německého císaře Oty I. Velikého, pojednávají o západo- i východo-římských dějinách, tj. o Svaté říše římsko-německé a Byzance.
Monografie věnovaná unikátnímu rukopisnému plánu Prahy olbřímích rozměrů (245×294 cm), jejíž podstatnou součástí je jeho knižní faksimile v měřítku 1:1 s originálem rozvržená na 99 stran. Knihu provází obsáhlá biografie F. A. L. Hergeta.
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
Komiksový román staví proti sobě dvě stránky židovského života: diasporu a návrat do Svaté země. Skrze osudy Ilji Brodského sledujeme osudy evropského židovstva v prvních dekádách dvacátého století.
Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.
Ve druhé polovině 18. století již policie neznamenala obecně řádnou správu země či obce jako v dřívějších stoletích, ale ani to ještě nebyl orgán dohlížející na pořádek a bezpečnost, jak ho známe dnes.
Publikace je určena všem příznivcům archeologie, a to bez rozdílu hloubky jejich zájmu. Naprostí laici získají základní představu o práci archeologů, pokročilejší zde naleznou rady a tipy, jak zálibu rozvíjet.
Revidované, aktualizované a doplněné vydání s kvalitní obrazovou přílohou zahrnuje mapy, fotografie, klasické i nejnovější rekonstrukce těchto dávno zaniklých starověkých staveb a uměleckých děl.
