Dobrá bloncka je soubor různorodých Kerouacových textů, který rekapituluje témata, ke kterým se vracel, a to různými formami, beletristicky i žurnalisticky.
Zdá se, že zásoby dětských prohřešků, ničemností, ba zlořádů ještě zdaleka nejsou vyčerpány. David Walliams je opět s humorem sobě vlastním zmapoval, zapsal a pak předal Tonymu Rossovi, aby k nim nakreslil spoustu vtipných ilustrací.
Fejetony a sloupky o zvířatech, lidech, levé mozkové hemisféře, Francii, Havaji, České Lípě i Českém Dubu, léčivém dubu, děravém kýblu, džungli, spolucestujících, kufrech, pitomém syndromu, kterým autorka trpí, a o všem, co tvoří její svět…
Jde o dvojici Bondyho původně samostatných prací, které vyšly samostatně několikrát v samizdatu a obě pak ještě v 80. letech i tiskem na stránkách Tigridova exilového časopisu Svědectví.
Tento povídkový soubor už svým názvem naznačuje, že se vzdaluje předchozím sbírkám povídek téhož autora, pojmenovaným Osudové paragrafy a Osudové paragrafy II....
Kniha představuje vůbec poprvé Karla Kryla jako prozaika. Vedle stežejní rozsáhlé prózy Člověk, kterou napsal v mnichovském exilu v sedmdesátých letech, jsou v knize obsaženy i dosud knižně nepublikované povídky a pohádky.
Obtížně interpretovatelné krátké povídky Liliane Giraudon balancují mezi poezií a prózou (která neexistuje), provokací a matením, mezi intuitivní esejistikou a fantasmagorií.
Když I. M. Jirous nemohl z důvodu úmrtí pokračovat v psaní textů pro Divadelní noviny, zkusili oslovit Vráťu Brabence. A vyšlo najevo, že takový kratší, většinou jednostránkový, formát nejlépe vyhovuje jeho vypravěčskému stylu.