Název této knihy je třeba vnímat spíše jako nadsázku. Rozhovory Aleše Palána vám totiž s největší pravděpodobností život nezmění. Přinášejí ale příběhy lidí, kterým se něco takového poštěstilo.
Půl dekády s čistou hlavou. Co přinesly roky abstinence? Blog Michaely Duffkové Zápisník alkoholičky vzbudil v roce 2019 velký ohlas – a dokonce získal ocenění Magnesia Litera za nejlepší blog roku.
I pouhý pěšec může zvrátit průběh velké hry… Praha roku 1597 je nebezpečné a kruté město. Zchudlý rytíř Jakub Jelínek z Hiršbergu o tom ví své. Žije v domě, který mu nepatří, a každý groš obrací dvakrát.
Jedna věta je unikátní projekt, v níž vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která je ukotvena v konkrétním čase. V loňském roce projekt naplnil i básník Jaromír Typlt.
Jsou dny, kdy se nám nechce nic dělat. Chodit do školy, psát úkoly, pomáhat mamince, zkrátka nic. Jak by to asi vypadalo, kdybychom si třeba pořídili robota a naprogramovali ho tak, aby nás ve všem zastoupil?
Kniha je „memoár-románem“ napsaným přístupnou a atraktivní formou rozhovoru dvou mnohaletých přátel, básníků a držitelů Ceny Magnesia Litera, Milana Ohniska a zpovídaného Martina Reinera.
Ke královskému dvoru přichází zemanský synek Jan z Trocnova, aby se tady podobně jako jiní mladí šlechtici naučil všemu, co je třeba umět pro budoucí dvorskou službu.
Knižní rozhovor spisovatelky Petry Dvořákové s profesorem Janem Starým se obrací k nejdůležitějším momentům jeho života — od studia medicíny přes osudová setkání až po klíčová rozhodnutí, která vedla k zásadním zvratům v léčbě dětské leukémie u nás.
Hlavní hrdince Ditě Hamáčkové opilé sudičky Hněvka, Žizňava a Kvašena v den jejího narození předpověděly, že bude absolutní budižkničemu a provdá se za výstavního alkoholika z pohraničí, za katastrofální existenci.
Rozhovory s lidmi, kteří pečují o staré a umírající v domovech seniorů, hospicech a nemocnicích. Pečovatelé, zdravotníci, ošetřovatelé, kteří vnímají svou profesi jako dar a lidskost a empatii jako její podstatu.
Jedno z vrcholných děl francouzského klasicismu. Lichvář Harpagon, hlavní postava této hořké veršované komedie, se stal synonymem pro lakomce. Ale ani jeho rodina neoplývá skvělými charaktery. V moderním překladu V. Mikeše.