Srpny

Čtení nabité emocemi, text má hlavu a patu. Cítíš, že víš, co chtěl autor předat a jen necháváš stránky, aby na tebe působily a plnily jeho záměr. Svíraly se mi u ní vnitřnosti strachem a odporem a tak je to správně.
Zase taková jiná depka, než čtu normálně. Ale pořád zase jedna z mnoha depek od českých autorů, že. Tak proč po ni sáhnout?
Za mě rozhodně kvůli lahodící práci s češtinou, jasně načrtnutým myšlenkám, absenci klišé a
skvěle vykreslenému nitru oběti psychického násilí.

No a hlavně, aby si člověk rozšířil obzory o další způsob útlaku, který probíhá určitě dennodenně okolo nás. A třeba aby zbytečně nesoudil, měl otevřené oči, hleděl kolem sebe a uměl hodit do placu otázku: jestli je opravdu všechno v pořádku a není potřeba pomoc.

A pak samozřejmě je tu další rozměr knížky, když ji čte někdo s podobným osudem a zjistí, že není sám a není to normální.
Knížky, které otevírají oči, co je víc?

Kdysi toužila po tom, aby se její rodiče rozvedli a našli si někoho jiného.
Teď už ne.
Ted' už si nedovede představit žádného muže ani ženu, kterým by svoje rodiče přála.

Srpny mi přistály v ruce náhodou, kniha nemá moc přitažlivou obálku, ovšem příběh je strhující. Prvotina mladého autora nás zavede do rodiny, která se objímá spíš stresem a úzkostí než láskou a pochopením. Spletité a za mě nepochopitelné vztahy Daniely, její sestry Jany a jejich matky Vás doprovází celou knihu. Je to silný příběh, místy jsem neměla slov, neměla dechu. Příběh nám vypráví Daniela, povídá nám o srpnech, které zažila ve svém životě. Občas doma vidí a slyší věci, kteří ostatní členové rodiny popírají. Je blázen nebo s ní manipulují? Přesně o tom tahle kniha je, o těžkém tématu gaslightingu a spletitých rodinných vztazích. Zanechala ve mně velmi zvláštní pocit, kniha je velmi smutná, máte tendence vstoupit do příběhu a Dani zachránit, jenže nemůžete. Doporučuji čtenářům kteří mají rádi knihy s těžšími tématy.