Souborným vydáním těchto textů vzniká až románová polyfonie, která z různých autorských perspektiv ohledává nejednoznačnost lidského údělu a místo člověka ve světě živé i neživé přírody.
Kateřina má chlapů po krk. Rozhodně netouží se s někým seznamovat. Na poznávacím zájezdu do Benátek, kam vyráží s dcerou Kačenkou, to naštěstí nehrozí. Nebo ano? Dalibor má před svatbou.
Tři plus jedna. Tři autoři postavili knihu na počest toho čtvrtého: Kopáč, Stančík, Mareš – a Kafka. První dva dodali slovo, třetí původní, komiksově laděné černobílé kresby – a ten čtvrtý posloužil životem a dílem jako inspirace.
Pohledem padesátiletého vypravěče se autor retrospektivně vrací k první polovině svého života, která byla posazena především do osmdesátých a devadesátých let minulého století se vším, co k té době patřilo na malém městě na Vysočině.
V kláštereckém kostele Navštívení Panny Marie
je místním zvoníkem objeveno mrtvé tělo studenta
pražské AVU, který se svými spolužáky
pomáhal při restaurování barokních fresek.
„Na zelené trávě svítí bílé linie. Kdo chce s námi hráti, ten si to vždy vypije…“
Bylo nebylo, žil v Dolních Bukvičkách u Kouřimi chalupník Klapzuba a ten na loučce za stavením vycepoval ze svých synů fotbalovou jedenáctku.