Kostel svatého Jakuba v Brně se od dob konce 2. světové války zásadně odlišuje od ostatních gotických kostelů v Evropě velkou intenzitou bílého světla, protože jeho barevné vitráže v oknech nebyly po jejich zničení již obnoveny.
Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Kniha představuje odborným, ale přitom
čtenářsky přístupným způsobem historický
vývoj vztahů mezi českými zeměmi a papežstvím,
a to v rozsáhlém období od raného
středověku až do počátku 21. století.
Unikátní publikace přehledně a uceleně mapující vývoj reformního procesu v období pražského jara, průběh srpnové sovětské okupace i začátek normalizace v Československu v roce 1968.
Pro zájemce o nejmodernější, vysoce specializované zbraně, u nichž je uplatněna nejmodernější technologie, pro laika mnohdy nepředstavitelná, bude četba této knihy nesporně zážitkem.
Kniha je první souhrnnou syntézou dějin Církve československé (husitské) v období druhé republiky a nacistické okupace. Primárně se zaměřuje na perzekuci a rezistenci tohoto po římskokatolické církvi druhého nejpočetnějšího církevního společenství...
Předkládané číslo časopisu „Soudobé dějiny“ v celkovém rozsahu 240 stran prezentuje v uceleném tematickém bloku šest statí soustředěných na středoevropské reflexe holokaustu.
V době těsně před vypuknutím husitské revoluce vznikl v Praze latinský traktát Mikuláše z Drážďan "Tabule veteris et novi coloris", který se pomocí kombinace obrazu a slova kriticky vyjadřoval ke stavu církve.
Leden roku 845. Mnoho let před příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Válka s Franky se blíží. Na nebezpečnou cestu do východofranské říše se vydává 14 českých knížat, aby se dala pokřtít.
Kdo je vedl, a proč o nich české kroniky mlčely?
