Duševní choroba – schizofrenie – propukla u Gérarda de Nerval v únoru 1841. Právě v tomto pochmurném období připravil básník k tisku ony knihy, které v očích budoucnosti vytvoří jádro jeho díla.
Vtipná kniha Suzanne Enoch Dědic na obzoru popisuje, jak se může změnit život šlechtických manželů, pokud do něj znenadání vtrhnou dvě malé děti, které se po většinu života živily jako kapesní zloději.
Mezi lety 1915–1941 si Woolfová psala deník, poslední zápis je datován čtyři dny před její smrtí. Nepsala však denně, zpravidla jednou za několik dní. Deník nicméně poskytuje přehled o tom, co oněch sedmadvacet let dělala, o lidech, které potkávala
Paul Atreides mizí v poušti. Za sebou zanechává Arrakis, v bezútěšné poušti se objevuje stále víc zeleně – ale také kněžské byrokracie, která se ohání jeho jménem.
„Dodnes nemůžu pochopit, jak jsem to já, taková malá holčička, mohla všechno přežít. Bez táty, bez mámy." V první polovině 40. let bylo do Sovětského svazu násilně deportováno několik set tisíc Polek.
Sbírka obsahuje povídky Služebníci Bit-Jakinovi, Za Černou
řekou, Černý cizinec, Zambulští lidožrouti a Rudé hřeby v novém překladu Romana Tilcera s přihlédnutím k původním
Howardovým textům.