V knize Jste placebo doktor Joe Dispenza předkládá několik doložených případů těch, kteří překonali rakovinu, srdeční choroby, depresi, artritidu nebo třesy spojené s Parkinsonovou chorobou pouze díky tomu, že věřili v placebo efekt.
Jednou kolem finského psychoterapeuta Bena Furmana projel motocyklista, který měl na předním skle anglický nápis „Nikdy není pozdě na šťastné dětství“. Snaha této větě porozumět se Furmanovi stala impulzem k napsání knihy.
Láska ve všech svých formách představuje základ tvořivé síly, aktivní péči o život, odpovědnost za život a úctu k životu. Praktický prožitek lásky má podobu čistě osobního zážitku, jenž může pociťovat pouze každý sám a ze svého nitra.
Užijte si skvělé dobrodružství, odehrávající se na stránkách této knihy, která se stala okamžitým bestsellerem podle New York Times, Wall Street Journal a také USA Today!
V této knize se dočtete o vzorcích chování, které nejčastěji narušují naše vztahy – od pocitů viny, citové vydírání,
různé projekce až po duchovní zneužívání.
Veškerá pravda prochází třemi stádii. V prvním je terčem posměchu, ve druhém se setkává s prudkým odporem, a nakonec je přijata jako naprostá samozřejmost. Proč tak málo věříme v karmu? Protože nepůsobí okamžitě.
Váš průvodce po galaxii psychoterapie.
Co všechno má umět dobrý psychoterapeut a co ho může vést či svést? Do toho zájemce srozumitelně a čtivě zasvětí příručka určená laikům i profesionálům.
Už se vám stalo, že jste někomu ve svém životě řekli NE, a následně zjistili, že vám nejen nechybí, ale že je vám bez něj mnohem lépe? Někomu, kdo se tváří jako kamarád, ale přitom vám systematicky otravuje život, krade váš čas a ničí vaše zdraví a vztahy…?
Uznávaný odborník na léčbu schizofrenie MUDr. Martin Jarolímek v knize srozumitelně charakterizuje tuto psychickou poruchu, líčí její příznaky a zabývá se různými aspekty léčby i běžného života.
Kdykoli se procesům naší mysli začne věnovat Daniel Kahneman, psycholog a nositel Nobelovy ceny za poznatky o kognitivním zkreslení, nedopadá to pro nás vůbec dobře!
Pokud přenášíme či projikujeme pocity, jaké jsme měli např. ke svým rodičům, na druhé osoby, určujeme, jak se vůči nám tito druzí budou cítit, vyvoláváme u nich protipřenos a vlastně je zaháníme do kouta svých motivů a potřeb.
Ten, kdo si neuvědomuje vlastní stín, ho často promítá na druhé – třeba na cizince. Integrovat vlastní stín znamená překonat úzkost a paradoxně jí odebrat sílu.