Čertova kuchyně je plastickou literární mapou města Jičína a jeho okolí; mozaikou krajiny jak vystřižené ze sna, poskládanou ze známých i neznámých příběhů a vyprávění ze 17. až 20. století.
Krátké kouzelné historky o kostlivcích, bezhlavých mniších, ohnivých mužích, domovních strašidlech, tajemných kočárech, zazděných mečích a důvěrně známé i takřka neznámé pražské legendy jsou výsledkem třicetileté trpělivé sběratelské práce
Knížka novináře, publicisty, autora a režiséra divadelních her Ladislava Langra 150 PODĚBRADSKÝCH PŘÍBĚHŮ přináší stručný, ale přesto snad nejucelenější soubor poděbradských známých i pozapomenutých příběhů.
Kniha obsahuje 116 současných pověstí zapsaných v letech 2002-2012 a povídku, v níž autor - historik a etnolog Adam Votruba - popisuje humornou formou různá úskalí, na něž může narazit začínající folklorní sběratel.
V tomto svazku se autor vypravil za bájemi a pověstmi nejen na Plzeňsko (s jeho proslulým pivem i cechem Frantů), ale i Rokycansko (kde vyniká postava Klekáníčka), Tachovsko, Domažlicko a Klatovsko, kde se po staletí střetával český a německý živel.
Historické území Keltů zasahovalo i do Čech, avšak později byl tento národ vytlačen až na Britské ostrovy – do Irska, z balad známého jako věčně zelený ostrov Erin.
Příběh o krysaři, jemuž starosta a radní města upřou odměnu za to, že zbavil město krys, a on se jim za to krutě pomstí, je založen na kutečnosti, ale známým se stal až řadou uměleckých zpracování.
Průvodce tajemnou cestou napříč starou Prahou zavede čtenáře nejen do minulosti, ale především na místa, kde byl v průběhu dějin zaznamenán výskyt toho kterého zjevení, démona, ducha či jiného podobného strašidla.
Výbor finských pohádek obsahuje témata původní finská i migrující. Všechna jsou však postavena na typicky finsky neotřelých motivech, které zaujmou malé i dospělé čtenáře.
Legendární příběhy polského národa jsou uspořádány podle geografického klíče, tak aby byly zastoupeny všechny význačnější oblasti země. Na pověsti o Lechovi, králi Krakovi či o založení Varšavy navazují legendy z úpatí Krkonoš, Tater či Beskyd.
Kniha pověstí Bohuslava Indry obsahuje na 70 pověstí a zkazek ze severomoravského Horácka, to je z okolí Štítů, Písařova, Horních Studének, Olšan, Raškova, Rudy nad Moravou, Bohutína, Bludova, Kopřivné a Velkých Losin.
Kniha Pověsti z Čech Josefa Virgila Grohmanna (1831–1919), významného domácího německy píšícího mytologa, je historicky první sbírkou českých pověstí. V českém překladu vycházejí poprvé až nyní.
Knížka pražských legend, pověstí a zkazek, jež se dochovaly do našich časů, přidává se čestně k celé řadě děl, která oslavila Prahu veršem i prózou, poezií i díly historickými. Autorka zachytila kromě známých pověstí i dosud neznámé nebo málo známé.
Tuto „krakonošovskou literární encyklopedii“ sestavil český folklorista Jaromír Jech (1918–1992) a detailně v ní popisuje krakonošovský mýtus od jeho archaických prvopočátků až po nejrůznější umělecká zpracování konce 20. století.
