Ročenka dřevěné architektury 2022 je tištěnou podobou putovní výstavy Salonu dřevostaveb 2022, festivalu současné dřevěné architektury, a zároveň svébytnou publikací prezentující kurátorský výběr nejvýraznějších dřevostaveb poslední doby.
V již třetí knize Petra Sojky, redaktora magazínu Z metropole ČT a tvůrce pořadu Tajemství pražských dvorků, opět ožívají pražské dvory, vnitrobloky a zahrady.
Jaký je význam pojmů zadání, umělecká úloha a funkce? Jak je můžeme chápat, aplikovat a zkoumat v architektuře či ve výtvarném umění? A jsou uvedené pojmy stále ještě aktuální? Nejen tyto, ale i mnohé další otázky si kladou autoři v monografii.
Publikace na 320 stranách představuje architekturu v průběhu celého století, od japonských staveb Jana Letzela, Bedřicha Feuersteina a zejména Antonína Raymonda, jenž je označován za jednoho ze zakladatelů moderní architektury v Japonsku.
Texty o architektuře 19 je soubor rozhovorů, článků a přepisů přednášek zaměřených na současnou vlámskou architekturu. Vychází z cyklu přednášek s názvem Belgická inspirace, který pořádal spolek Kruh v roce 2019.
Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí vnímáme jako jeden z mála autentických středověkých domů Prahy. Jeho dnešní podoba je však dílem až relativně nedávné rekonstrukce, která byla zahájena v 70. letech 20. století a trvala téměř dvacet let.
Zřejmě jediný kostel na světě, na jehož věži se narodil světově proslulý hudební skladatel. Chrám, který se nachází uvnitř jednoho z nejzachovalejších prstenců středověkých hradeb u nás.
Druhý díl vzpomínek architekta Zdeňka Zavřela se týká jeho soukromého života a rodinného zázemí, které jsou však s profesní kariérou úzce propojeny, a doplňují tak souběžně vydanou profesní kroniku Tři životy architekta (KANT 2021).
V pořadí už šestá publikace Kruhu přináší zajímavé rozhovory a texty o současné kvalitní architektuře bohatě doprovázené obrázky. Mapuje období let 2015–2018 a představuje na 35 architektonických studií z celého světa.
Monografie představuje stavby, interiéry a soutěžní návrhy Atelieru Tišnovka, tedy architektů Vladimíra Čuhela, Miloše Klementa, Michala Říčného a Petra Todorova na profesionálních fotografiích.
V devadesátých letech 19. století se v Praze, podobně tomu bylo v Mnichově, Vídni či Berlíně, rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ (odštěpení) z tradičních uměleckých struktur.
Kniha zachycuje na 1 000 našich mostních staveb od nejstarších dob po nejpozoruhodnější mostní stavby současnosti, a to včetně významných mostů zaniklých, zejména řetězových.
Kniha Panny a labutě představuje výběr uměleckých děl umístěných ve významných architektonických dílech, v interiéru i v exteriéru, a na náměstích, ve veřejných parcích a prostranstvích.
