Do výročního sborníku přispělo několik foglarovců, kteří se na rozvoji foglarovského hnutí celoživotně podílejí a přispívají svými nápady, akcemi nebo novými výtvory v duchu děl Jaroslava Foglara. Zavzpomínejte nyní s námi i vy.
Paul Valéry koncipoval své deníkové záznamy v podstatě jako úvahy soustředěné na jednu hlavní otázku: jaká je podstata lidského ducha, jaké jsou jeho mechanismy, možnosti a hranice, jak pracuje lidská mysl?
Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století.
Deníky Astrid Lindgrenové vyšly poprvé loni ve Švédsku a okamžitě se staly senzací. Kniha je bohatě ilustrována fotogra?emi deníkových listů a řadou dosud nepublikovaných snímků z rodinného života.
Autobiografie Marka Twaina byla poprvé publikována v roce 2010, tedy sto let po jeho smrti. Spíše než o klasickou autobiografii jde o soubor anekdot, „pomluv“ a přemítání o životě, na němž Twain pracoval několik let. První svazek třídílných pamětí.
Mariel Hemingwayová popisuje dětství a mládí prožité v rodině, jejíž členové byli sice obdařeni nadáním a slávou, avšak poznamenaly je deprese, alkoholismus, schizofrenie, rakovina a sebevraždy.
Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014), který vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Obrazový doprovod tvoří černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky.
Během svého téměř desetiletého přátelství s Thomasem Bernhardem se obchodník s realitami Karl Ignaz Hennetmair (*1920) rozhodl zaznamenávat rozhovory a události Bernhardova života formou deníkových zápisů.
Kniha významné české básnířky (1946–2013) shrnuje její verše z pozůstalosti, obsáhlou fotografickou část, mapující autorčinu životní cestu v letech 1963 až 2013, a všechny rozhovory, které ve svém životě poskytla.