Představuje nejviditelnější umělecké dílo přístupné pohledu návštěvníka při příchodu před kostel opatství ve vesnici Conques /Francie/: bohatě zdobený a polychromovaný tympanon představující scénu Posledního soudu.
Figurína malířské panny naslouchající Allenu Ginsbergovi, hrající si s bratry
Čapky, jako postava obrazu Františka Kupky, společnice Vítězslava Nezvala či
Jiřího Koláře, ale také jako Salome nesoucí hlavu svého tvůrce – samotného
malíře.
Publikace Věci venku se soustřeďuje na dílo Čestmíra Sušky pro veřejný prostor – umění umístěné v exteriéru města či v krajině, které má šanci oslovit i ty, kteří výstavní síně nevyhledávají.
Knižní vydání disertační práce, která analyzuje problematiku uměleckého vzdělávání a jeho následného vlivu na pozdější životy absolventů a absolventek oborů volného umění na AVU.
Na současné výtvarné scéně lze najít jen málo autorů, kteří zůstávají věrní jednomu a navíc tak tradičnímu námětu – portrétu, jak to již přes dvacet let činí Ivana Štenclová.
Publikace Jan Zrzavý a Benátky se po rozebrání prvního vydání z roku 2010 a dotisku z roku
2011 dočkala druhého, rozšířeného vydání, v němž je uveden kompletní soubor 25 obrazů, které
Jan Zrzavý daroval benátským kapucínům.
Dílo Jana Zrzavého ve sbírkách Karáskovy galerie. 18 volných grafických listů Jana Zrzavého 165 x 225mm. Grafiky věnoval Jan zrzavý ve 20. letech minulého století Jiřímu Karáskovy pro jeho sbírku.
Cílem publikace, kterou v roce 2021 vydala GAVU Cheb ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i. u příležitosti stejnojmenné výstavy, není souhrnné zpracování tvorby Jaroslavy Pešicové.
Katalog obsahuje tři texty – úvodní text kurátora výstavy Petra Nedomy, a dva obsáhlé eseje, první od historika umění a architektury Christophera Longa z University of Texas v Austinu a další od historika umění Filipa Šenka.
Kniha vychází u příležitosti výstavy Josef Achrer – The Quest for Tranquil Space pořádané v American University Museum at the Katzen Arts Center ve Washingtonu, DC, ve dnech 11. 6. – 7. 8. 2022.
Monografie Michala Trpáka (1982), jednoho z nejvýraznějších sochařů výtvarné generace, která vstupuje do veřejného prostoru od devadesátých let. Slovem provází spisovatelka Markéta Pilátová.
Umanutý živel české umělecké scény v osobitém rozhovoru. Výtvarník a sochař Krištof Kintera patří mezi naše nejznámější a nejúspěšnější současné umělce.
Malíř František Líbal je padesát let po své smrti obsáhle představen v monografii Oblaka něžného hněvu. Řada fotografii tlumočí v knize jeho rané začátky, odehrávající se ve Francii a Itálii.
Fotograficky bohatě vybavená kniha je výsledkem dlouhodobého výzkumu cca dvou set padesáti malovaných portrétních miniatur, které jsou dnes součástí mobiliáře a obrazových sbírek státních hradů a zámků.
Začal psát v době, kdy byl novinkou surrealismus. Žil natolik dlouho, aby stačil referovat o postmodernismu. Životní osudy Jindřicha Chalupeckého (1910–1990) jsou i příběhem české kultury.
