Před několika desítkami let se začal v Čechách a na Moravě rozvíjet obor vědy o hradech, zvaný kastellologie. Jedním z průkopníků této historické disciplíny se stal právě doc. Ing PhDr. Miroslav Plaček (nar. 1943).
Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou (1907–1967), které jsou cenným svědectvím o poválečné době.
Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu.
Masarykovi byli moderní pár. Oba byli velcí
idealisté, přemýšliví, kosmopolitní. Rebelovali
v oblasti náboženství, manželství i výchovy
dětí. Ne všechno ale tehdejší společnost dokázala
přijmout.
Tragická smrt československého diplomata Jana Masaryka, k níž došlo v noci z 9. na 10. března roku 1948, je stále zahalena tajemstvím. Co předcházelo tragické smrti Jana Masaryka? A co se oné noci skutečně stalo?
Monografie o Karl Kostkovi (Carl Kostka, 1870-1957), senátoru a posledním demokratickém německém starostovi města Liberce, jakož i o Německé demokratické svobodomyslné straně (Deutsche Demokratische Freiheitspartei).
Rychtář z Milčic na Poděbradsku František Jan Vavák (1741–1816) byl největší z českých písmáků, osobitých autorů ze selského prostředí, kteří v období národního obrození uchovávali lidový jazyk příštím pokolením.
Biografie z pera německého vojenského historika zachycuje osudy příslušníka wehrmachtu, který v době holokaustu jako jeden z mála německých vojáků aktivně a nezištně pomáhal Židům.
Kniha přináší životní příběhy významné německo-židovské rodiny Semlerů, majitelů plzeňské železárny a drátovny produkující od svého založení široký sortiment výrobků pro každodenní použití a to včetně gramofonových jehel.
Kniha zachycuje příběh plukovníka Dulova (1919–2008), který pocházel z Podkarpatské Rusi. Za 2. světové války odešel do SSSR. Krátce po vstupu na sovětské území byl zatčen, odsouzen a uvězněn v gulagu.
Autoři se pokusili přispět k biografiím představitelů německého okupačního režimu v českých zemích, kteří osudovým způsobem ovlivnili české dějiny: Konstantina von Neuratha, Reinharda Heydricha, Kurta Daluegeho a Wilhelma Fricka.
Kniha Zvolili svobodu je třetí částí autorčina cyklu mapujícího osudy tvůrců ruské kultury 20. století, kteří vyjadřovali nesouhlas se sovětsko orwellovskou skutečností, v níž žili.
