Filozofové rádi vyprávějí smyšlené příběhy. Používají je jako argumenty, jimiž podporují tvrzení o světě, o společnosti, a také o tom, jak bychom měli či neměli jednat. Říkají tomu myšlenkové experimentování.
Paměti břevnovského opata Anastáze Opaska (1913-1999), kněze, básníka, duchovního průvodce mnoha osobností česká kultury a jedné z nejvýznamnějších osobností české katolické církve druhé poloviny 20. století.
Filosofická kniha chce být především zaujatým politickým zákrokem v palčivé otázce, jak přetvořit levicový, antikapitalistický projekt ve věku globálního kapitalismu a jeho ideologického přívěsku, liberálně-demokratického multikulturalismu.
Tato kniha vede čtenáře k pochopení a ocenění základních pojmů klasického indického buddhistického myšlení: sleduje jeho vývoj už od Buddhovy doby a otvírá pohled na nejnovější vědecké poznatky i sporné otázky.
Nebudu nikdy dobrým teologem, pokud budu jen studovat názory jiných, psát vybroušené rešerše a nikdy nepocítím žízeň živé bytosti po Bohu. Pokud budu svět zkoumat jen z vnějšku, jako nezávislý a nezaujatý novinář, nikdy jej nepostihnu.
Hlas ticha, text čerpající ze starodávné posvátné tibetské literatury, který sepsala Helena Petrovna Blavatská, filosofka 19. století, je syntézou Knihy zlatých pravidel.
A. J. Heschel patří mezi nejvlivnější židovské myslitele 20. století. Proslul jako rabínský učenec, advokát chasidismu, existenciálně orientovaný filosof a propagátor mezináboženského dialogu.
Diskurz o údajné „dekadenci“ evropské kultury na konci 19. století se často spojoval s představou, že příčinou tohoto úpadku je narůstající vliv Židů a že „obrození“ se tudíž neobejde bez jejich vyloučení.
Encyklopedie vychází ve své prvotní, pilotní verzi. Je výsledkem badatelské činnosti podporované Grantovou agenturou České republiky a vychází ze základního výzkumu, který zároveň rozvíjí kritickou diskusi se současným mezinárodním bádáním.
Předložená publikace “Myšlení myšleného” má jednoduchý úkol: upozornit čtenáře, že úkol myšlení není vyčerpán deskripcí jsoucen a jejich funkcí, jak si to někdy představují současní politici, kteří rozhodují o celku vzdělání a výchovy.
Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů.
Jednou z oblastí, v níž církve po roce 1989 obnovily svou činnost, bylo zdravotnictví. V nemocnicích začala být postupně zaváděna tzv. duchovní péče poskytovaná nemocničními kaplany z různých církví.
Český čtenář v knížce nalezne poučení a vyprávění tohoto řeckého starce poprvé. Jako mladík se stal Efrém učedníkem sv. Josefa Hesychasty - známé osobnosti na Svaté Hoře Athos - který kolem sebe shromáždil mladé mnichy ...
Profesor jaderné chemie, RNDr. Jiří Hála, člen Židovské obce Brno a také jeden z posledních přeživších, který strávil jako dítě tři roky v Terezíně, vydává novou, v pořadí již pátou knihu.