Nejprodávanější tituly v roce 2024
filosofie

Maritain ve svých Sedmi lekcích neprobírá všechna témata klasické metafyziky. Jde o noetické základy metafyziky a o to, co bezprostředně vyplývá z povahy jsoucna, totiž o první ontologické principy. Je to spíše úvod do metafyziky...

Tato publikace si klade za cíl představit Tertuliánovo pojetí manželství a předložit čtenáři český překlad tří Tertuliánových spisů na téma: Ad uxorem (Manželce), De exhortatione castitatis (Výzva k čistotě) a De monogamia (O jediném manželství).

Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.

V monografické studii Dobro a ctnost pohledem etických a náboženských koncepcí jsou jednotlivé kapitoly vykresleny jako tematické portréty vybraných myslitelů, z nichž krystalizuje jasnější představa o tom, jak se etika jako filosofický obor vyvíjel.

Ve svém pojednání Manželská láska Swedenborg učí, že pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou trvají dále i po smrti v duchovním světě a že manželství existuje i v nebi. Na zemi uzavřená manželství, která nejsou opravdová, však v nebi nepokračují.

Monografie Patočkovy interpretace literatury se zabývá okruhem textů Jana Patočky, v nichž se jejich autor věnuje rozborům literárních látek a úvahám o literatuře, spisovatelích a spisovatelství.

Předmětem tohoto mimořádného čísla Filosofického časopisu je Levinasovo pojetí sociality, kterou autoři neredukují na etický vztah k druhému, jak je Levinas běžně vykládán, ale snaží se ji chápat šířeji, také jako vztah erotický a politický.

Fascinující text francouzského filosofa Gillese Deleuze přehýbá Leibnizovy barokní koncepce do naší epochy poznamenané podobně jako baroko ztrátou racionalistických a pozitivistických jistot, a z mnohých perspektiv nahlíží na zásadní problémy světa.

Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jedním z nejvýznamnějších filosofů 20. století a jeho dílo podstatným způsobem proměnilo a stále ovlivňuje analytickou filosofii.

V čtivém převyprávění propojených příběhů české totožnosti a české filosofie v posledních dvou staletích hledá autor odpověď na stále aktuální otázky: "Co to znamená být Čech?" a "Má to vůbec ještě nějaký smysl?"

Otázka smrti je odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.

Činnost filozofa jakožto učitele ve sféře politiky ovládané stálou změnou mínění a střetem stran je vyložena z hlediska "fundamentální rétoriky".

Traktát, v němž padovský renesanční aristotelik zkoumá různé možnosti řešení otázky po nesmrtelnosti lidské duše.

S nadsázkou můžeme říci, že kniha je neúplným, a tudíž značně pokřiveným obrazem řimsologie na základě pouhé výseče její existence, dané skrovnou sumou textů, které se náhodou dochovaly.

Gilbert Durand, jeden z nejvýznamnějších Bachelardových žáků, je autorem mnoha knih věnovaných imaginaci a symbolice.

Když Kant postuloval jako základní otázku celého svého myšlenkového úsilí problém "Jak jsou možné syntetické apriorní soudy?", odkázal následujícímu filosofickému myšlení úkol, který dodnes nepřestává být předmětem sporů a kontroverzí.

Široký a přitom jednotící soubor textů z nichž je patrná výška a lehkost nadhledu i hloubkou a síla encyklopedických znalostí. Obsahuje knižně nevydané texty o filosofii, umění, jazyce, sémantice, metafoře, matematice, logice i o výtvarných umělcích.

Sbírka kázání českého malíře, básníka a literáta z posledních deseti let, ve kterých se autor zamýšlí nad duchovní situací současného křesťanstva i společnosti.

Jan Schmid, zakladatel Studia Ypsilon, režisér, výtvarník, spisovatel, herec a profesor DAMU, se ve své knize Epištoly v kapitolkách nezamýšlí pouze nad světem umění, ale nabízí čtenáři i svérázný vhled do zákonitostí běžného (limitovaného) života.

Kniha seznamuje čtenáře s ranným obdobím Martina Heideggera a tématicky pojednává zejména o logice (mezi vědou a filosofií) a čase (časení času - budoucnost, bylost, přítomnost).