Publikace Stopy vedou k Ivančeně shrnuje několikaleté mapování skautského protinacistického odboje ve Slezsku a událostí, které vedly k osudovým výstřelům popravčí čety. Knihu doplňuje řada historických fotografií a příloh.
Pokus o filosofickou reflexi převážně křesťanské, buddhistické, hinduistické, islámské, taoistické a zenové mystiky, opírající se o výpovědi jejich význačných představitelů.
Pusté ostrovy shrnují méně známé texty, které Gilles Deleuze publikoval v letech 1953-1974 v různých časopisech, jeho předmluvy a rozhovory či kapitoly ve sbornících a kolektivních dílech.
Sedmice mudrců, kteří působili v Řecku archaické doby a mezi něž byli mimo jiné řazeni i slavný filosof Thalés z Mílétu a athénský mudrc a zákonodárce Solón.
Posametový president Václav Havel, politik, spisovatel a meditátor, se představuje ve svých Dopisech Olze (knižně Praha 1983) také jako filosof, i když se nesnaží podat ucelený noetický koncept.
Zárodkem této encyklopedie je autorova publikace A Popular Dictionary of Hinduism (Curzon Press, London
1994, 1997), které se dostalo ocenění u čtenářské obce anglosaského světa.
Řecké slovo fysis, obvykle překládané ve významech „příroda“ nebo „přirozenost“, se pro nás stalo jedním z určujících rysů archaické filosofie, která je tradicí pochopena zejména jako „zkoumání přírody“...
V pokračování Hovorů autor rozvíjí svůj pohled do oblastí, kterými procházíme v přípravě na náš pozemský život a v nichž jsou koncipovány nejen všechny naše skutky, ale i záznamy jevů a událostí, které jsou pro nás coby lidské bytosti určující.
Kniha profesora Milana Nakonečného představuje učení a dílo „Neznámého filosofa“ Louis-Claude de Saint Martina a popisuje dějiny a působení na něj navazujícího esoterního křesťanského martinistického řádu.
Po teoretické studii, v níž se autor zaměřil na výklad života a díla předsokratovského filosofa Empedoklea (Praha 2002), přináší druhý svazek edici všech řeckých zlomků a svědectví, kterou provází paralelní český překlad.
Práce podává ucelený obraz svébytného biologického myšlení velkého básníka a přírodovědce. Věnuje se dobovému i biografickému kontextu Goethova přírodovědného bádání, jeho vědeckému stylu i přírodovědcům, kteří goethovskou přírodovědu dále rozvíjeli.