Nejprodávanější e-knihy v roce 2024
světové dějiny

Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy má panovat ticho. Kniha se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery.

Rok 1964 se nese v atmosféře pokračujícího politického uvolňování. Některé věci se ale zatím nezměnily: hromadná doprava je přecpaná, vlaky jezdí se zpožděním, oprava pračky zabere několik měsíců a stavby se táhnou léta.

Po dlouhá staletí dominovali Zemi vycházejícího slunce příslušníci vojenské vrstvy – samurajové. Pod jejich vládou Japonsko zaznamenalo od počátku 17. století období prosperity, vnitřní stability a míru.

Historie elektrizace železničních tratí na našem území trvá již přes sto let, vzpomeňme na první projekty průkopníka elektrické trakce Františka Křižíka.

Dějiny světa nejsou jen dějinami Evropy – v této zevrubné publikaci to dokládá kolektiv renomovaných historiků.

Kniha o historicky, etnograficky a krajinářsky zajímavých místech na středním toku Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a Štěchovicemi dokumentuje původní vzhled vltavského údolí před výstavbou kaskády přehrad a současně vzdává hold i rázovitým lidem, kteří zde sídlili po generace...

Smrt je univerzální a čeká nás všechny. Každá kultura se s ní však vyrovnává jinak. V knize Michaela Kerrigana Historie smrti můžete do detailů zkoumat poutavé téma umírání, představ o posmrtném životě a pohřebních obřadů v různých kulturách...

Výkladu a popisu událostí druhé světové války bylo věnováno bezpočet knih. Přesto stále vznikají nové: pohled na více než osmdesát let staré události se neustále vyvíjí a názory se různí.

Kniha významného britského historika Laurence Reese pojednává o nejkrutějším nacistickém zařízení, které bylo jádrem komplexního systému vyhlazování a místem plánované realizace „konečného řešení židovské otázky“.

Rytíři nebojovali jen o vlastní existenci, ale i o budoucnost Evropy, aby se kostely neproměnily v mešity a ti křesťané, kteří přežijí a nevzdají se svého vyznání, se nestali dalšími otroky „náměstka božího posla“, za nějž se sultánové považovali.