Nejprodávanější knihy v roce 2024
judaismus

Čtyři eseje, obsažené v tomto útlém svazku, nasal Martin Buber již kolem roku 1907 jako úvod ke své "Baalšemově legendě".

Formou krátkých, až anekdotických příběhů, představuje autor učení a životní postoje chasidů, židovských „zbožných“, kteří se vyznačovali hlubokou vírou a důsledným zachováváním Zákona.

Na sklonku března vychází Židovská ročenka 5784 (2023/24), která přináší jedenáct textů židovských autorů či pojednání na židovská témata české i cizojazyčné provenience.

Neortodoxní zpověď o všem, co vás na židovství zajímá.

Klasická oborová prace, již ocení nejen odborníci – hebraisté, religionisté či historici filosofie; jelikož autor vykládá látku systematicky, přehledně a čtivě, dílo je přístupno i širší kulturní čtenářské obci.

Tato monografie záměrně odsouvá na okraj prvoplánové interpretace absolutní boží vlády a zaměřuje se na méně zkoumané aspekty pozemské, tedy společenské, náboženské a politické moci, jak je vidí pisatelé a čtenáři Hebrejské bible a ústní Tóry.

Lord Jonathan Sacks (1948–2020) byl světově proslulý rabín, filozof, spisovatel a náboženská i morální autorita.

Proč Židé pokládají na hroby kamínky a ne květiny? Proč má ukazovátko na Tóru tvar lidské ruky? Proč podle židovské tradice dosahuje chlapec náboženské dospělosti ve třinácti letech a dívka ve dvanácti?

Kniha vrchního rabína britského Commonwealthu, sira Jonathana Sackse, obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa.

Kniha je výběrem literárně-modlitebních textů dvou nejvýraznějších českožidovských autorů této éry – Jiřího Langera a Jiřího Ortena.

Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Exodus, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa.

Kolektivní monografie autorů z Filozofické fakulty UK pojednává o Wagnerově nechvalně proslulém spisu Židovství v hudbě a obecněji o sociálně-politických aspektech provozování Wagnerových oper.

Ve svém nejnovějším eseji Avonam („jejich vina“) se rabín Efraim K.Sidon věnuje tématu, které již více než sto let představuje ohnisko sváru uvnitř tradičního judaismu.

Dvojjazyčná verze žalmů v českém překladu Viktora Fischla s výběrem Rašiho komentářů.

David Oppenheim (1664–1736), vrchní pražský rabín na počátku 18. století, vybudoval jedinečnou sbírku židovských knih a rukopisů, které se všechny dochovaly a jsou uloženy v Bodleian Library v Oxfordu.

Židé v českých zemích. Společná cesta dějinami nabízí nový pohled na dějiny Židů v českých zemích od raného novověku po současnost.

Sborník Židovská menšina za druhé republiky si všímá různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939).

Pauline Bebe, jedna z prvních evropských rabínek, podává ve formě odpovědí na sedmdesát otázek základní informace o liberálním judaismu.

Traktát Babylónského talmudu z oddílu Mišny Nezikin, kniha obsahuje paralelní hebrejsko-český text. Obsahuje základní morální stanoviska a výroky slavných učitelů, kteří se stali články tradice, předané Mojžíšem Jozuovi přes proroky až k rabínům.