Rodačka z Kamenického Šenova, která již třicet let žije a pracuje jako učitelka
základní školy v České Lípě. Má ráda humor všedního dne. Děti ji obklopují a inspirují, a právě pro ně a o nich píše básničky.
Básně této sbírky nás vtáhnou do romantické a tajuplné krajiny severních Čech, kde se ponoříme do rozsáhlých bukových lesů, chladných roklin i hlubokých a tichých údolí.
Básnická sbírka Jana Buriana přináší v šesti oddílech (Předjaří, České myšlenky, Zkrouceniny, Můj les, Honza a Jenda, Tenistovy sny) básně, v nichž poznáváme jejich autora tak, jak ho dobře známe (nápaditého, hravého, vtipného), ...
Všimli jste si, jak se při vstupu do lesa opatrně rozhlédneme a přestaneme hlasitě mluvit? Je to tak, jako kdybychom šli někam na návštěvu. A ono to tak opravdu je.
Původně dvacetistránková báseň (1705) byla rozšířena o dvacet Poznámek, z nichž mnohé dosahují desítek stránek, (1714) a konečně doplněna dvěma eseji (1723).
Básnická sbírka Vratislava Brabence vychází v autorově vlastním uspořádání, ale současně i jako připomínka jeho nadcházejícího životního jubilea – Vráťovch osmdesátých narozenin.
Sedmnáctá kniha bývalého matematika Jiřího Weinbergera a zároveň čtvrtá v řadě provázená obrazy malíře a interního lékaře, diabetologa a endokrinologa v IKEM Petra Wohla.
Antologie básní Jana Skácela s ilustracemi Pavla Sukdoláka. Nové grafické zpracování obsáhlé antologie, kterou ze Skácelova dnes již klasického díla sestavil literární kritik a historik Jiří Opelík.
Sbírku Magorův ranní zpěv dělí od sbírky Magorova děťátka více než dvacet let, ale spojuje je v Jirousových básnických textech dosti výjimečná hravost, odlehčenost.
Tato sbírka začala několika řádky vepsanými na okraje učebnice klasickéčínštiny. Pojednává nejen o životě v Číně a na Tchaj-wanu či o cestách po východní Asii, ale také o stesku po domově v prvních měsících pandemie.
Rudolf Jurolek patří mezi nejzásadnější a nejzajímavější současné slovenské básníky. Krátké glosy, pozorování světa, s přijetím údělu žít a být v souladu s tím vším, co je kolem. Jeho poezie si někdy rozumí víc s živly a se zvířaty než s lidmi.
Druhá sbírka básní finalistky Literární soutěže Františka Halase (2019) a vítězky Literární ceny Vladimíra Vokolka (2019) vychází ne náhodou v roce autorčiných třicátin.
Proč tvořit, snít a vnímat skrze haiku? Haiku jsou jako skvrny světla vrhající do každodennosti okamžiky plné přítomnosti. Chtějí na minimální ploše a s minimálními prostředky vyjádřit maximum.