Kniha „Krvavé slunce pod gilotinou“ je dokumentární román popisující prorůstání nevolených struktur a zájmových skupin do politiky, státní správy, policie, justice.
Kniha se věnuje tématu transformace firemní kultury v českém prostředí, konkrétně v tuzemských pobočkách zahraničních korporací, jež byly nově zakládány po roce 1989 a staly se vzorem pro etablování „západní“ firemní kultury v tuzemském kontextu.
Na rozdíl od většiny knižní produkce se sportovní tematikou není tento svazek určen milovníkům sportu, nýbrž právě těm, které překvapuje a zaráží jeho současné postavení na společenském piedestalu.
Kniha se zabývá internací biskupů římskokatolické církve Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunistického režimu v Československu, v letech 1949–1968.
Kniha, kterou připravili zkušení badatelé Jiří Knapík a Martin Franc společně s kolektivem českých i německých historiků střední generace, nabízí sondy do života českých dětí a dospívajících ve věku od 6 do 18 let v letech 1948–1970.
Život za normalizace nebyl idylický. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, a dokonce ani oněch aktivních normalizátorů.
Kniha se zabývá literární a žurnalistickou činností prezidenta T. G. Masaryka, jíž se pokoušel ovlivňovat veřejné mínění a vstupoval do nejrůznějších aktuálních sporů.
