Když na hrázi rybníka někdo pokácí alej prastarých stromů, prababička je velmi smutná. Stromy pamatovaly její rodiče i prarodiče a jako malá si pod nimi hrála. Sofinka začíná chápat, jak běží čas a že je důležité vědět o svých předcích.
Myšoň je vynálezce. Stále něco vymýšlí. Kočuléna zase ráda pěstuje kedlubny. Když Myšoň přijde s nápadem jet spolu na velký výlet, není Kočuléna moc nadšená. Vydat se dodaleka, to není jen tak. Jak to celé dopadne? Vlastně dobře!
