Aktualizované vydání stručného přehledu českých dějin, které zachycuje období od prvního osídlení našeho území až po současnost. Všechny podstatné události jsou zde uspořádány chronologicky.
Deníky Václava Tilleho (1867–1937)
z posledních deseti let autorova života
představují pozoruhodný a cenný historický
pramen, tím spíše, že až do nedávné doby
byla jejich ucelená podoba veřejnosti
téměř neznámá.
Ocelová lavina obrněnců s trámovými kříži se stala jedním ze symbolů blitzkriegu a přesvědčivých vítězství, která Wehrmacht vybojoval v úvodní fázi druhé světové války. Řada strojů v ostrém nasazení obstála, jiné typy naopak zklamaly na celé čáře.
Kniha vzpomínek Vasilije Krysova představuje čtenáři boje na východní frontě za druhé světové války očima mladého muže, jenž byl v roce 1942 naverbován k tankovým obrněným jednotkám.
Oberwachtmeister Benedikt Peter (1785–1863) patří k těm účastníkům napoleonských válek, o nichž máme k dispozici jen značně neúplné informace a z velké části jsme odkázáni na to, co o sobě napsal on sám.
Historie medicíny může připomínat kabinet kuriozit. Lékaři 16. století doporučovali, aby strava odpovídala fyziologickému složení člověka, proto třeba cibule mohla šlechtice ohrozit.
Zakarpatí je nejzápadnější část Ukrajiny a region, který je díky společné historii v rámci Československa, doposud propojený s osudy mnoha Čechů. Vazby obyvatel Zakarpatí na Čechy a Moravu jsou však mnohem větší a sahají až k Velké Moravě.
Kniha představí výjimečnou rakouskou cestovatelku Idu Lauru Pfeifferovou, která v průběhu 40.–50. let 19. století podnikla několik cest, včetně dvou výprav kolem světa. Během nich navštívila řadu blízkých i vzdálených míst: Palestinu, Egypt, Island..
Impozantní dvoudílná práce předního odborníka na dějiny třetí říše, renomovaného britského historika Franka McDonougha, čtivě a fundovaně vypráví příběh nacistického Německa prostřednictvím postavy jeho stvořitele i hrobníka Adolfa Hitlera.
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.
Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Pro období 17. století vidí ideál v podobách
měšťanské elitní kultury.
Revue Paměť a dějiny v čísle 4/2021 otevírá doposud neprobádané téma zahraničních pracovníků v letech 1945–1989. Jednotlivé články, které popisují zaměstnávání Poláků, Kubánců, Vietnamců, Jugoslávců a dalších národností,...
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.